Vyučující
|
-
Neckář Bohuslav, prof. Ing. DrSc.
-
Vyšanská Monika, Ing. Ph.D.
-
Mertová Iva, Ing. Ph.D.
-
Krupincová Gabriela, Ing. Ph.D., Ing.Paed.IGIP
|
Obsah předmětu
|
Přednášky: 1. Úvod ke strukturní mechanice. Základní pojmy mechaniky, tuhá a deformovatelná tělesa, mechanika kontinua a strukturní mechanika. 2. Vlákna a vlákenní útvary 1. Základní veličiny a vztahy popisující vlákna a obecné vlákenné útvary. Jemnost vláken, průřez, ekvivalentní průměr, tvarový faktor průřezu, zaplnění a jeho interpretace. 3. Vlákna a vlákenní útvary 2. Orientace vláken. Popis orientace v prostoru a v řezu. Model orientace v rovině. 4. Vlákna a vlákenní útvary 3. Mezivlákenné kontakty. Teorie kontaktů podle C. M. van Wyka, distribuce kontaktů při izotropní orientaci vláken v rovině. 5. Vlákna a vlákenní útvary 4. Mechanika vlákenných útvarů. Stlačování vlákenného materiálu. Model stlačování dle C. M. van Wyka a jeho empirická korekce. 6. Svazky vláken. Tahové namáhání paralelních svazků. 7. Příze 1. Definice a souvislosti. Základní pojmy. Jemnost, substanční průřez a substanční průměr, průměr příze, počet vláken v průřezu a součinitel kn a zákrutové koeficienty. 8. Příze 2. Tahové namáhání a pevnost příze. Pevnost nitě a upínací délka. Princip nejslabšího článku. Peirceův model závislosti pevnosti na upínací délce. Nezávislé pevnosti s Weibullovým rozložením. 9. Multiaxiální textilie. Tahové namáhání multiaxiální textilie. Pravidelné multiaxiální textilie. Textilie se spojitým rozložením směrů vláken 10. Tkaniny 1. Definice. Základní veličiny a vztahy popisující tkaniny. Geometrie tkaniny dle Peirceho modelu. 11. Tkaniny 2. Mechanika tkanin. Tažnost a pevnost tkaniny. Nedeformovatelné nitě. 12. Tkaniny 3. Mechanika tkanin. Tažnost a pevnost tkaniny. Deformovatelné nitě. Deformace příze ve tkanině. 13. Pleteniny 1. Definice. Model geometrie. Jednoduchý model očka jednolícní zátažné pleteniny dle Dalidoviče. Základní veličiny a vztahy popisující pleteniny. 14. Pleteniny 2. Mechanika pletenin. Tažnost a pevnost pleteniny. Nedeformovatelné nitě a deformovatelné nitě. Cvičení: 1. Vlákna a vlákenné útvary. Základní veličiny a vztahy popisující vlákna a obecné vlákenné útvary. Jemnost vláken, průřez, ekvivalentní průměr, tvarový faktor průřezu, měrný povrch. 2. Vlákna a vlákenné útvary. Zaplnění a jeho interpretace. 3. Vlákna a vlákenné útvary. Orientace vláken v textilním vlákenném útvaru a v řezu. 4. Vlákna a vlákenné útvary. Teorie kontaktů podle C. M. van Wyka. 5. Svazky. Predikce pevnosti svazku vláken. 6. Příze a hedvábí. Základní parametry. Jemnost, substanční průřez a substanční průměr, průměr příze, počet vláken v průřezu a součinitel kn, intenzita zákrutu, zákrutové koeficienty. 7. Příze a hedvábí. Tahové namáhání a pevnost příze. 8. Tkaniny. Základní veličiny a vztahy popisující tkaniny. 9. Tkaniny. Geometrie tkaniny dle Peirceho modelu. Predikce délky nitě ve vazné vlně a setkání. 10. Tkaniny. Geometrie tkaniny dle Peirceho modelu. Mezní stavy. 11. Tkaniny. Tažnost a pevnost tkaniny. Nedeformovatelné nitě. 12. Pleteniny. Jednoduchý model očka jednolícní zátažné pleteniny. Základní veličiny a vztahy popisující pleteniny. Mezní stavy. 13. Pleteniny. Tažnost a pevnost pleteniny. 14. Zápočtová písemná práce.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologický výklad (přednáška, prezentace, vysvětlování), Dialogické metody (diskuze, rozhovor, brainstorming), Přednáška, Cvičení, Samostudium studentů
- Účast na výuce
- 56 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 40 hodin za semestr
- Příprava na souhrnný test
- 30 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 45 hodin za semestr
|
Výstupy z učení
|
V rámci předmětu se studenti seznámí se základními veličinami a vztahy struktury textilních vlákenných útvarů: vláken, svazků vláken, délkových útvarů - přízí, multifilů, multiaxiálních textilií a plošných textilií - tkanin a pletenin. V rámci cvičení studenti upravují výsledné vztahy z přednášek do vhodných fyzikálních dimenzí, používají je pro stanovení prakticky důležitých veličin a získávají základní představu o řádech vyhodnocovaných vlastností textilních útvarů. Studenti získávají též další informace o technologických souvislostech.
Hlubší schopnost rozumět chování vlákenných struktur a schopnost využít jejich osobitých vlastností
|
Předpoklady
|
Znalost matematiky, mechaniky, základů textilních struktur a textilních technologií v rozsahu předmětů předchozího studia.
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška
Zápočet: Aktivní účast na cvičeních i přednáškách v případě přímé i nepřímé výuky. Zkouška: ústní.
|
Doporučená literatura
|
-
Soubor českých přednášek na https://elearning.tul.cz/..
-
BEHERA, B. K., HARI, P. K., ed. Woven textile structure. Cambridge: Woodhead, 2010. ISBN 978-1-84569-514-9.
-
HU, J. Structure and mechanics of woven fabrics. Cambridge: Woodhead Publishing, 2004. ISBN 0-8493-2826-8.
-
NECKÁŘ. B., DAS. D. Theory of structure and mechanics of fiber assemblies. New Delhi: Woodhead Publishing India, 2012. ISBN 978-1-84569-791-4.
-
NECKÁŘ. B., DAS. D. Theory of structure and mechanics of yarns. New Delhi: Woodhead Publishing India,, 2018.
-
NECKÁŘ, B. Morfologie a strukturní mechanika obecných vlákenných útvarů.. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 1989. ISBN 80-7083-318-1.
-
NECKÁŘ, B. Příze. Tvorba, struktura, vlastnosti. Praha: SNTL Praha, 1990. ISBN 80-03-00213-3.
|