Předmět: Mezipředmětové vztahy v přírodních vědách

» Seznam fakult » CDV » KFY
Název předmětu Mezipředmětové vztahy v přírodních vědách
Kód předmětu KFY/KMVP
Organizační forma výuky Seminář
Úroveň předmětu Magisterský
Rok studia nespecifikován
Semestr Zimní a letní
Počet ECTS kreditů 4
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinný, Povinně-volitelný, Volitelný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Dostupnost předmětu Předmět je nabízen přijíždějícím studentům
Vyučující
  • Hejsková Pavlína, Mgr. Ph.D.
  • Knobloch Roman, RNDr. Ph.D.
  • Slavík Martin, Mgr. Ph.D.
  • Kocum Jan, RNDr. Ph.D.
  • Pražáková Martina, Mgr. Ph.D.
Obsah předmětu
Přednášky: 1.-2. Mezinárodní soustava jednotek SI, fyzikální zákony v přírodních jevech, badatelsky orientovaná výuka a pokusy v přírodních vědách 3. Živly jako mezipředmětové téma. 4. Vybrané kapitoly přírodovědy a techniky z pohledu mezipředmětových vztahů. 5. Jak funguje věda: Hypotézy, verifikace a falzifikace. Odhadujeme nepředstavitelné. 6. Energie mezipředmětově. 7.-8. Postavení geografie v rámci geovědních disciplín. Role vody v krajině - geografické, biologické a fyzikální souvislosti. 9. Čísla ve společnosti: Prvočísla, samoopravné kódy, kódování, magické čtverce, platónská tělesa, různé triky pomáhající při výpočtech. Matematické ang fyzikální základy hudby, vybuzení strun, výška tónu, harmonie, sluch. 10.-11. Vztah matematiky, fyziky, chemie, co je věda, historie, práce, síla, rovnováha, definice mol, termodynamika, teorie ideálního plynu, atomové modely, základní myšlenky kvantové mechaniky. 12. Sdílení didaktických pomůcek s mezipředmětovým obsahem jako aktivita učitelů přírodovědných předmětů. Tvorba edukačních kartiček a lapbooků. 13.-14. Mezipředmětové vztahy přírodopisu. Cvičení: Vlastní prezentace studentů k jednotlivým tématům z přednášek zaměřené na komplexní mezioborový pohled a reflektující i historický vývoj dané problematiky.

Studijní aktivity a metody výuky
Samostatná práce studentů (studium textů, literatury, problémové úkoly,výzkum, pisemná práce), Projektová výuka, Aktivizující metody (simulační, situační, inscenační metody, dramatizace, hraní rolí, manažerská hra), Problémové metody (badatelské, výzkumné), Přednáška, Seminář, Studium metodou řešení problémů
  • Účast na výuce - 28 hodin za semestr
Výstupy z učení
Propojenost přírodních věd
Po absolvování předmětu bude studující schopen: Vysvětlit základní principy fungování vědy (Nature of Science), proces tvorby a falzifikace hypotéz a rozlišit vědecký přístup od pseudovědy (KRAAU 1.1). Analyzovat a interpretovat vybrané přírodní jevy (např. koloběh vody, tok energie, změnu klimatu) z komplexního úhlu pohledu, přičemž aktivně propojuje poznatky z biologie, chemie, fyziky, geografie a matematiky. Aplikovat sjednocující koncepty (např. zachování energie, částicové složení látek, evoluce, systémy a modely) při řešení komplexních přírodovědných problémů a Fermiho odhadů. Navrhnout, vytvořit a obhájit vlastní didaktický materiál (např. lapbook, pracovní list) nebo badatelskou aktivitu (BOV), která integruje obsah minimálně dvou STEM oborů a je přiměřená věku žáků ZŠ/SŠ (KRAAU 1.2 a 1.3). Zrealizovat krátký výukový výstup (mikrovýuku) zaměřený na mezipředmětové téma a reflektovat svůj pedagogický výkon na základě zpětné vazby od vyučujícího i vrstevníků (KRAAU 5.1). Argumentovat o nezbytnosti mezipředmětových vztahů pro pochopení reálného světa a motivovat žáky k celostnímu vnímání přírody bez umělých bariér jednotlivých školních předmětů (KRAAU 6.1).
Předpoklady
Pro úspěšné zvládnutí předmětu se u studentů předpokládá: Oborová a didaktická orientace: Znalost základů didaktiky minimálně jednoho přírodovědného předmětu a orientace v kurikulárních dokumentech (RVP ZV/GV). Základy akademického psaní: Schopnost vyhledávat odbornou literaturu (rešerše) a pracovat s citačními normami (např. ISO 690).

Hodnoticí metody a kritéria
Analýza výkonů studenta, Systematické pozorování studenta, Ústní prezentace samostatné práce studenta, Písemná práce

Pro úspěšné absolvování předmětu musí studující splnit následující podmínky: 1. Aktivní účast ve výuce (min. 80 %), popř. na online setkáních. Zapojení do činnostního učení a diskuzí, průběžné plnění dílčích úkolů v e-learningovém prostředí. 2. Tvorba multimodálního artefaktu (mezipředmětová pomůcka): Samostatný návrh a fyzické vytvoření funkční didaktické pomůcky (např. lapbook, interaktivní model, stolní edukační hra), která prokazatelně propojuje minimálně dva přírodovědné obory. Pomůcka musí obsahovat moderní didaktické prvky (vizualizace, komiks, pojmové mapy či integraci IT prvků). 3. Minivýstupová praxe (sběr dat): Praktické ověření funkčnosti pomůcky formou krátkého výstupu (mikrovýuky) před kolegy na semináři. Získaná zpětná vazba a reflexe poslouží jako podklad pro sepsání výsledkové části článku. 4. Metodický článek ve struktuře IMRaD. Odevzdání finálního textu reflektujícího vytvořenou pomůcku, zpracovaného na úrovni rukopisu připraveného k publikaci (např. ve fakultním sborníku nebo časopise). Povinná struktura: Úvod (teoretická východiska mezipředmětového tématu), Metodika (popis cílové skupiny a postupu tvorby), Výsledky (zhodnocení z minivýstupové praxe), Diskuze (reflexe a porovnání s literaturou). Součástí odevzdaného článku musí být kvalitní fotodokumentace vytvořeného artefaktu a šablona/metodický list, aby byla pomůcka replikovatelná dalšími učiteli.
Doporučená literatura
  • B. JANSKÝ. Poznáváme svět, díl: Svět, Část: Hydrosféra. Kartografie, a. s., Praha, 1993.
  • D. HALLIDAY, R. RESNICK, J. WALKER. Fyzika. Brno: Vutium, 2014.
  • J. FAUVEL, R. FLOOD, R. WILSON (EDS.). Music and Mathematics: From Pythagoras to Fractals. Oxford: Oxford University Press, 2006.
  • J. HLADNÝ, J. NĚMEC (EDS.) A KOL. Voda v České republice. Praha: Consult, 2006.
  • M. KŘÍŽEK, L. SOMER, A. ŠOLCOVÁ. Kouzlo čísel, od velkých objevů k aplikacím. Academia, 2009.
  • M. MAŠEK. Nalezneme u nás tmavou oblohu? Česká astronomická společnost - Informační astronomický server.
  • R. J. RUSSELL. Geological geomorphology. Bulletin of the Geological Society of America, Volume 69, Issue 1, (1958), pp. 1-22.
  • R. NETOPIL. Fyzická geografie I. Praha: SPN, 1984.
  • S. E. WHITE. Geomorphology linking time and space. Geotimes, Volume 27 (1982), p. 18.
  • T. JUST A KOL. Revitalizace vodního prostředí. Praha: AOPK ČR, 2003.
  • T. LOUČKA. Chemie životního prostředí. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem: Fakulta životního prostředí, 2014.
  • T. UNWIN. The Place of Geography. Longman Scientific & Technical: New York, 1992.
  • V. CÍLEK, J. KENDER (EDS.). Voda v krajině: kniha o krajinotvorných programech. Praha: Consult, 2004.
  • V. GRULICH, K. CHOBOT. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny - Příroda, Volume 35, (2017),pp 1-178.
  • V. T. CHOW, D. R. MAIDMENT, L. W. MAYS. Applied hydrology. McGraw-Hill: New York, 1988.
  • W. J. MOORE. Fyzikální chemie. Praha: SNTL, 1979.
  • W. M. DAVIS. Relation of geography to geology. Bulletin of the Geological Society of America, Volume 23, Issue 1 (1912), pp. 93?124.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr