Vyučující
|
-
Wiener Jakub, prof. Ing. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
Přednášky: 1. Barevnost - fyzikální a geometrické vlivy - vliv jemnosti vláken, vliv matovacího prostředku ve vláknech, vliv probarvení vláken a přízí. 2. Podstata a pevnost vazeb mezi barvivy a vlákny, fyzikální a chemická sorpce, základní sorpční mechanismy barviv. 3. Termodynamika sorpce, afinita, entalpie a entropie barvení, rovnováha barvení vyjádřená pomocí sorpční izotermy a její souvislost s typem vazby, přehled sorpčních izoterem. 4. Základní model barvicího procesu, rozdělení barvení do fází, rovnice chemické kinetiky a jejich aplikace na heterogenní soustavy. 5. Specifické barvicí soustavy - reaktivní a disperzní barviva, chemismus vytváření reaktivní vazby barviva s vláknem u reaktivních barviv, mechanismus hydrolýzy barviva, ovlivnění probíhajících dějů, velikost částic disperzního barviva, souvislost velikosti částic a jejich rozpustnosti. 6. Empirické vztahy používané k popisu kinetiky barvení, rychlostní konstanty jako kritéria rychlosti barvení. 7. Difúzní koeficient, modely difúze, migrace barviva, posuzování migračních vlastností barviv, egalizace, radiální distribuce barviva ve vlákně - stanovení, predikce, souvislosti, změny radiální distribuce vlivem difúzních procesů. 8. Závislost rychlosti barvení na teplotě, aktivační energie jednotlivých barvicích soustav, fyzikální význam aktivační energie, přechodová teplota barvení.. 9. Izoreaktivita - řízení barvicího procesu pomocí teploty, matematické zahrnutí rychlosti procesu, diskuse výhodnosti izoreaktivního postupu barvení, on-line řízení procesů, spektrofotometrie reálných barvicích lázní, problémy s neaditivitou spekter. 10. Intenzifikace barvicích procesů, diskuse vhodnosti jednotlivých metod, např. ultrazvuk a mechanické intenzifikátory. 11. Teorie klocovacích barvicích postupů, vyčerpávání klocovacích barvicích lázní, modelování procesu v laboratorních podmínkách, matematická řešení. 12. Neortodoxní a perspektivní způsoby barvení, barvení z nevodných rozpouštědel - např. nadkritického oxidu uhličitého. 13. Plasmatická modifikace vláken. 14. Trendy textilní chemie, biotechologie. Laboratorní cvičení: Praktické laboratorní úlohy dle látky probírané na přednáškách.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologický výklad (přednáška, prezentace, vysvětlování), Laboratorní praktika
- Účast na výuce
- 56 hodin za semestr
|
Výstupy z učení
|
V rámci předmětu získávají studenti přehled v problematice teorie zušlechťovacích procesů. Zvláštní pozornost je věnována analýze praktických problémů s cílem pochopit principy technologických řešení. Studenti jsou seznamováni s termodynamikou barvení, difúzními procesy, vlivem teploty při barvení, vztahem mezi strukturou a vlastnostmi barviv a koloristickými vlastnosti textilního substrátu.
Znalost probrané látky tohoto předmětu - teoreticky i prakticky.
|
Předpoklady
|
Základní znalosti z chemie.
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Kombinovaná zkouška
Zápočet: Absolvování všech laboratorních cvičení. Vypracování a obhájení laboratorních protokolů. Absolvování testu znalostí nad stanovenou hranici počtu bodů. Zkouška: skládá se z písemné a ústní části.
|
Doporučená literatura
|
-
Dembický J., Kryštůfek J., Machaňová D., Odvárka J., Prášil M., Wiener J. Zušlechťování textilií. TU Liberec, 2008. ISBN 978-80-7372-321-7.
-
Hladík V. a kol. Textilní barvířství. Praha, 1982.
-
Kryštůfek J., Wiener J. Barvení textilií I.. TU Liberec, 2008. ISBN 978-80-7372-328-6.
-
Pastrnek R., Vlach P. Finální úpravy textilií. TU Liberec, 2002.
-
Růžička J., Výprachtický J., Pajgrt O., Hác V., Čáp J., Janák P. Technologie předúprav, finálních a speciálních úprav textilních materiálů. VŠCHT Pardubice, 1985.
|