|
Vyučující
|
-
Burgerová Lenka, PhDr. Ing. arch. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. vymezení základního pojmového rámce I. - úvod (literatura, ostatní prameny) -kategoriálního (prostor,čas,místo, pohyb/změna-cesta, svět/osvětí-světlo) -geometrie a některé speciální teorie využitelné pro formování struktur a funkcí města (a pro jejich interpretaci) 2. vymezení základního pojmového rámce II.- příroda a krajina/území teritori-um/obec/region(mikroregion-makroregion)/lokální-regionální-globální - člověk(archetyp/ur-forma)/řeč-hlas/zvuk/jmění/vlastnění-ekonomie/hospodaření/pospolitost 3. vymezení základního pojmového rámce III. - umělý svět člověka - architektura/stavění, město, technika, cesty - základní typologie přírodně krajinných, sociálně ekonomických a urbánně technických struktur a funkcí - kompoziční (hmotové a materiálové), dispoziční a provozní princi-py struktur funkcí a morfogeneze lokálních-regionálních-globálních struktur a funkcí a jejich vzájemný vliv a podmíněnost (struktura zástavby koncentrická - lineární - disipativní / jednoosá - víceosá/monocentrická-polycentrická/ortogonální-neortogonální/zavřená-polootevřená-otevř. 4. vývoj osídlení (stavby měst)I.-pravěké a starověké formy osídlení a městského stavitelství - prehistorie (původní kultury africké,americké,asijské a australské a souvislosti s osídlováním - inspirace pro současnost)-východiska/zrod města (základní civilizační okruhy vzniku stabilní struktury osídlení: Přední Východ/Evropa/Indie/Čína-Japonsko-Korea/Předkolumbovská Amer. 5. vývoj osídlení (stavby měst) II. - zrod evropského městského osídlení a stavitelství, euroasijské formy stabilní struktury osídlení: Řecko, Etrurie a Řím, města raného křesťanství a islámu 6. vývoj osídlení (stavby měst) III. - formy osídlení a městského stavitelství evropského středověku a počátku novověku - první doba rozkvětu měst - městská kolonizace (města románská / města raně-vrcholně-pozdně gotická / městská kolonizace) - města počínajícího novověku [města rene-sanční (jihoevropská-středoevropská-severoevropská-východoevropská) / města barokní (evrop-ská-mimoevropská) / první globální projevy městské kolonizace] 7. vývoj osídlení (stavby měst) IV. - formy osídlení a městského stavitelství novověku od konce XVIII. století do poloviny XIX. století - města preindustriální 8. vývoj osídlení (stavby měst) V. - formy osídlení a městského stavitelství novověku od poloviny XIX. století do poloviny XX. století - města industriální 9. vývoj osídlení(stavby měst)VI.-formy osídlení a městského stavitelství novověku od poloviny XX. století do konce XX. století-města postindustriální / počátek doby informační / vznik megaměsta 10. megaměsto I.: přírodně krajinné / sociální / urbánně technické parametry / morfogeneze (formování lokálních a regionálních struktur a funkcí) / vývoj od lokálního k regionálnímu a globálnímu / metamorfózy města na cestě k megaměstu a jeho podmíněnosti regionální a lokální (vliv lokálních a regionálních podmínek na globální tendence a zpětná strukturální a funkční morfogeneze města) 11. megaměsto II.: přírodně krajinné / sociální / urbánně technické parametry / morfogeneze (formování globálních struktur a funkcí) / vývoj od globálního k regionálnímu a lokálnímu / metamorfózy města v globální éře a jejich projevy na regionální a lokální úrovni (pronikání globál-ních funkcí a struktur do regionálních a místních struktur a funkcí a jejich proměna a resistence) 12. vývoj vybraných urbánních a krajinných prvků I. - veřejný prostor (kultovní místa - obětiště / náměstí (centra-ohniska) / hlavní třídy (lineární prvky veřejných prostranství: systém ulic (uliční síť) - pasáže a průchody - loubí) / městský mobiliář (městský architektonický detail) 13. vývoj vybraných urbánních a krajinných prvků II. - soukromý prostor [dům a usedlost / soukromá zahrada jako urbánní prvek / dvory a dvorky / předzahrádky ...] 14. vývoj vybraných urbánních a krajinných prvků III. - městská krajina / venkovská krajina [městské parky a jiná městská zeleň / venkovská (volná) krajina a její vztah k urbanismu)
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Demonstrace
- Účast na výuce
- 28 hodin za semestr
- Příprava na zápočet
- 28 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět je vhledem do velmi široké oblasti vztahů a specifik jež definují lidské sídlo ? město. Zabývá se na počátku archetypálními kategoriemi typu prostor, čas, místo, pohyb, změna, svět, světlo a směřuje k mikro celkům typu dvůr, dvorek, předzahrádka. Snaží se postihnout formování struktur a funkcí města od prehistorie až po současnou informační dobu a vznik megaměst.
schopnost orientace v dějinách a teorii urbanismu
|
|
Předpoklady
|
Nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Rozhovor
- Aktivní účast na přednáškách. - Studium odborných textů. - Vypracování analýzy vybraného sídla. Výsledky učení: Znalosti Studující: 1. Zná základní pojmy, principy a metodiky týkající se stavby měst, vývoje sídelních struktur a urbanistických přístupů. 2. Má přehled o historickém vývoji městského a venkovského osídlení v evropském civilizačním okruhu a zná hlavní milníky přelomových období (pravěk, antika, středověk, novověk, industrializace, současnost). 3. Zná základní charakteristiky vývoje sídel v mimoevropských kulturních oblastech (např. Přední východ, Indie, Amerika, Dálný východ). 4. Rozumí vztahu mezi geografickými, krajinnými, sociálními, ekonomickými a kulturními faktory a strukturou osídlení. 5. Zná základní typologii veřejného prostoru a jeho historické proměny včetně městské krajiny, soukromých a veřejných ploch. Dovednosti Studující: 1. Umí analyzovat historický vývoj konkrétního sídla s využitím map, odborných textů, vývojových diagramů a obrazového materiálu. 2. Dokáže rozpoznat a interpretovat proměny veřejného prostoru a měřítka městského prostředí v kontextu daného historického období. 3. Umí zasadit konkrétní město do širších souvislostí krajiny, morfologie terénu, historických cest a ekonomických zdrojů. 4. Umí diskutovat odborné texty, formulovat kritické otázky a argumentovat na základě vlastního pozorování a rešerše. 5. Je schopen prezentovat výsledky vlastní analýzy před kolegy a připravit srozumitelný a strukturovaný výstup v textové i vizuální podobě. Obecné způsobilosti Studující: 1. Dokáže samostatně i v týmu analyzovat komplexní urbanistické jevy v mezioborovém kontextu (historickém, krajinném, společenském). 2. Umí efektivně pracovat s odbornou literaturou, mapami a historickými dokumenty. 3. Rozvíjí schopnost kritického a syntetického myšlení, zejména při srovnávání historických a současných přístupů ke stavbě měst. 4. Chápe souvislosti mezi urbanistickým vývojem, památkovou ochranou a aktuálními výzvami udržitelného rozvoje měst. 5. Je schopen propojit teoretická východiska s vlastním výzkumem, interpretovat zjištění a formulovat závěry pro současnou urbanistickou praxi. Výuka probíhá formou přednášky doprovázené obrazovou prezentací (prezentace jsou k dispozici studentům v e-learningu). Během hodin jsou kladeny otevřené diskusní otázky k reflexi a společné debatě. Příležitostně mohou být zadávány drobné úkoly. Na závěr každé hodiny následuje shrnutí hlavních bodů, vyjasnění klíčových pojmů a prostor pro otázky studentů.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Recommendation on the Historic Urban Landscape. Paris. 2011.
-
Francesco BANDARIN a Ron van OERS. The Historic Urban Landscape: Managing Heritage in an Urban Century. Wiley: Blackwell, 2012. ISBN 9780470655740.
-
Jana Tichá. Architektura na prahu informačního věku: Texty o moderní a současné architektuře I. Praha, 2001. ISBN 80-902810-1-X.
-
Jana Tichá. Architektura v informačním věku: Texty o moderní a současné architektuře II. Praha, 2006. ISBN 80-902810-8-7.
-
Jane Jacobs. Život a smrt amerických velkoměst. Dolní kounice, 2013. ISBN 978-80-905064-4-2.
-
KOHOUT, Michal a Rostislav ŠVÁCHA, ed. Česká republika - moderní architektura. Praha, 2014. ISBN 978-80-903826-0-2.
-
KOLEKTIV AUTORŮ. Regionalismus a internacionalismus v soudobé architektuře. Praha. 2000.
-
Lewis Mumford. The City in History. San Diego, 1961. ISBN 978-0-15-618035-1.
-
Vitruvius. Deset knih o architektuře. Praha: Svoboda, 1979.
|