Předmět: Dějiny starověku

» Seznam fakult » FP » KHI
Název předmětu Dějiny starověku
Kód předmětu KHI/DSTAZ
Organizační forma výuky Přednáška + Cvičení
Úroveň předmětu Bakalářský
Rok studia nespecifikován
Semestr Letní
Počet ECTS kreditů 5
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Dostupnost předmětu Předmět je nabízen přijíždějícím studentům
Vyučující
  • Smrž Pavel, PhDr. PhD.
Obsah předmětu
Tematické vymezení: 1) Nejstarší starověké civilizace (Mezopotámie, Chetitská říše, Egypt, mínojská a mykénská civilizace). 2) Státy na Předním Východě v 1. polovině 1. tisíciletí (Asyrská říše, Babylonská říše, Frygové, Lýdové, Peršané). 3) Řecké státy do poloviny 1. tisíciletí (?Temné? či homérské období, příchod Dórů, velká řecká kolonizace). 4) Raná řecká polis (otázka vzniku státu, vnitřní vývoj řeckých států, vlády tyranů v řeckých obcích). 5) Vrchol a pád klasické řecké polis (vnitřní vývoj Athén a Sparty, Délfský námořní spolek). 6) Vzestup Makedonie (počátky Makedonie, Filip II., Alexandr Veliký a jeho říše). 7) Helénistické státy (Alexandrovi nástupci ? diadochové ? a jejich říše, Ptolemaiovci, Seleukovci, Antiogonovci). 8) Západní Středomoří do vzniku římského impéria (Foiničané, založení Kartága, Řekové na Sicílii a v jižní Itálii). 9) Počátky Říma (Etruskové, založení Říma, období etruských králů, vnitřní vývoj římské republiky). 10) Vznik římského impéria (Punské války, boje s Illyry a Kelty, expanze do východního Středomoří). 11) Krize a zánik republiky (sociální rozpory a agrární reformy, Sullova diktatura, občanská válka, G. I. Caesar). 12) Římská říše za principátu (Augustův principát ? ústavní a organizační upevnění osobní moci, Augustovi nástupci od Tiberia po Domitiana). 13) Římská říše ve 2. a 3. století (adoptivní císaři, markomanské války, zesílení tlaku barbarských nájezdníků, nestabilita císařské moci). 14) Pozdní římská říše (ustavení dominátu, křesťanství a římský stát, rozdělení říše). Cvičení: Cílem cvičení, navazujících na přednáškový cyklus, je prohloubení znalostí dějin starověkého světa formou samostatné práce (referát) na základě děl antických autorů a literatury a diskuse k vybraným kapitolám dějin starověku.

Studijní aktivity a metody výuky
Monologický výklad (přednáška, prezentace, vysvětlování)
  • Účast na výuce - 28 hodin za semestr
  • Příprava na zkoušku - 31 hodin za semestr
  • Domácí příprava na výuku - 31 hodin za semestr
Výstupy z učení
Přednášky: Kurz má poskytnout základní přehled historického vývoje starověkého světa s těžištěm na řecké a římské dějiny. Tématem přednášek jsou hlavní tendence politického, hospodářského a společenského vývoje, otázky ústav, institucí a dobového politického myšlení. Historický vývoj starověkého světa je vyložen i z hlediska jeho dalšího vlivu na evropskou politickou a kulturní tradici.
Student obdrží základní přehled historického vývoje starověkého světa s těžištěm na řecké a římské dějiny. Tématem přednášek jsou hlavní tendence politického, hospodářského a společenského vývoje, otázky ústav, institucí a dobového politického myšlení.
Předpoklady
Splnění předcházejících studijních povinností, základní znalosti z obecných starších dějin, znalost aspoň jednoho cizího jazyka.

Hodnoticí metody a kritéria
Ústní zkouška

Účast na cvičeních, plnění zadaných úkolů, seminární práce, zápočet formou písemného testu, ústní zkouška
Doporučená literatura
  • Michael Grant. Dějiny antického Říma. Praha, 2010. ISBN 978-80-7381-789-3.
  • Pavel Oliva. Kolébka demokracie. Dějiny a kultura klasického Řecka v 5.-4. století př. n. l.. Praha, 2000. ISBN 80-86410-04-8.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr