|
Vyučující
|
-
Ducháček Milan, PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Přednášky: 1) Co je a co není historiografie? Reflexe současného stavu oboru. Koncepty a pojmy. 2) Psaní o dějinách před zrodem historiografie jako vědy: zahrada imaginace? 3) Profesionalizace historiografie v 19. století. Michelet, Ranke, Burckhardt. 4) Romantické a národní dějepisectví. František Palacký a stýkání a potýkání se Čechů s Němci. 5) Zrod českého historického semináře a jeho význam: Wácslav Wladivoj Tomek, Jaroslav Goll a české dějepisectví. 6) Spor o smysl českých dějin a jiné domácí oborové polemiky. 7) Josef Pekař, Josef Šusta, Václav Novotný a jejich žáci mezi empirokritickou historiografií a dějinami ducha. 8) Rozrod české historiografie: Zdeněk Kalista, Jan Slavík, a František Kutnar. 9) Marxistická historiografie, hospodářské a sociální dějiny. 10) Škola Annales a interdisciplinarita. 11) Co po Annales? Mikrohistorie, intelektuální dějiny a hledání zmizelého. 12) Metahistorie a jazykový obrat v sociálních vědách. Autorské sebe-vědomí a ?možné světy historiografie?. 13) Pluralita, marginalizace, subalterní studia a gender: otevřená, nadějná, nebo slepá ulička historiografie? 14) Paměť, zapomínání a trauma. Spacial turn a místa paměti. Cvičení: V rámci cvičení budou studenti obeznámeni s otázkami konceptualizace historiografického textu dle teoretických a metodologických nároků současné historické vědy, s jejich jazykovou povahou a možnými mody interpretace. Na základě studia a společné četby vybraných, pro vývoj světové i české novodobé historiografie klíčových textů či pasáží budou probíhat cvičení zaměřená na textovou analýzu a následné diskuse o možnostech interpretace jednotlivých textů.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Dialogické metody (diskuze, rozhovor, brainstorming), Samostatná práce studentů (studium textů, literatury, problémové úkoly,výzkum, pisemná práce), Demonstrace dovedností studentů, Přednáška
- Účast na výuce
- 42 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 54 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 54 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Přednášky: Student/ka se seznámí s různými typy psaní o minulém. Pozornost bude věnována starším typům ?předvědecké? historiografie, osvícenskému zlomu, profesionalizaci a institucionalizaci oboru, klasikům 19. století (Michelet, Ranke, Burckhardt), tzv. pozitivistické éře ?tradiční? historiografie 1. poloviny 20. století, marxistické a sociologické inspiraci (Weber), škole Annales, problematice lingvistického obratu i různorodým typům současných případových, teoretických a metodologických textů, a to včetně domácího kontextu.
Odpovídá vymezení předmětu a požadavkům stanoveným v sylabu.
|
|
Předpoklady
|
Splnění předcházejících studijních povinností, viz studijní program.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Praktická demonstrace získaných dovedností, Prezentace nabytých zkušeností prostřednictvím portfolia
Aktivní účast v diskusi na cvičeních Podmínky udělení zápočtu: 1: Odevzdání bibliografie prostudované literatury (3 české + 3 "světové" tituly, viz níže) 2: stručná osobní reflexe toho, co jste si odnesli z prostudování dvou hesel(cca 1,5NS/heslo), která nejvíce souvisejí s Vašimi historickými/badatelskými zájmy z publikace Storchová, Lucie a kol., Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě. Praha: Scriptorium - FF UK, 2014. 3: Na základě dvou vybraných kapitol z knihy Hanuš, J. - Suk., J. (eds.), Dobrodružství historické interpretace, Brno: MUNI Press 2021, shrňte u každé kapitoly v cca 5ti stručných odstavcích, co hlavního jste si z četby odnesli pro porozumění tomu, jak se tvoří historická práce. Nejzazší datum odevzdání v LS 2023: v průběhu května, NEJPOZDĚJI v pondělí 29. 5. 2023 Podmínky absolvování zkoušky: Znalost základní povinné literatury ke kurzu (viz Opory a Literatura). Znalost minimálně šesti vybraných publikací či článků ze seznamu doporučené literatury (vždy minimálně tři k domácímu a minimálně tři k evropskému/světovému historiografickému kontextu (z toho vždy 2+2 celé knihy a pouze 1+1 články/kapitoly z knih). Ústní zkouška proběhne na základě znalosti obsahu přednášek, obsahu a interpretace textů z cvičení a adplikaceúdemonstrace nabytých znalostí a dovedností na základě individuálně prostudovaných textů.
|
|
Doporučená literatura
|
-
ALBRECHT, Stefan ? MALÍŘ, Jiří ? MELVILLE, Ralph (eds.)). Die ?sudetendeutsche Geschichtsschreibung? 1918?1960: zur Vorgeschichte und Gründung der Historischen Kommission der Sudetenländer: Vorträge der Tagung der Historischen Kommission für die böhmischen Länder (vormals: der Sudetenländer) in Brünn vom 1. bis 2. Oktober 2004 aus Anlass ihres fünfzigjährigen Bestehens,. München, 2007. ISBN 978-3-944396-24-8.
-
BERGER, Stefan ? FELDNER, Heiko ? PASSMORE, Kevin (eds.). Jak se píšou dějiny. Teorie a praxe. Brno, 2016. ISBN 978-80-7325-398-1.
-
BURKE, Peter. Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales (1929?1989). Praha, 2004. ISBN 80-7106-719-9.
-
ČORNEJ, Petr. Historici, historiografie a dějepis. Praha, 2016. ISBN 978-80-246-2482-2.
-
EIBACH, Joachim ? LOTTES, Günther (edd.):. Kompass der Geschichtswissenschaft. Ein Handbuch,. Stuttgart, 2011. ISBN 978-3838522715.
-
HANUŠ, Jiří ? VLČEK, Radomír (edd.). Historik v proměnách doby a prostředí 19. století. Brno, 2007. ISBN 978-80-86488-44-8.
-
HANUŠ, Jiří ? VLČEK, Radomír (edd.). Historik v proměnách doby a prostředí 20. století. Brno, 2009. ISBN 978-80-7286-154-5.
-
HUNT, Lynn (ed.). The New Cultural History. Berkeley, CA, 1989. ISBN 978-0520064294.
-
IGGERS, George. Dějepisectví ve 20. století. Praha, 2002. ISBN 80-7106-504-8.
-
KONRÁD, Ota. Německé bylo srdce monarchie? Rakušanství, němectví a střední Evropa v rakouské historiografii mezi válkami. Praha, 2011. ISBN 978-80-7422-133-0.
-
KUTNAR, František - MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Praha, 1997.
-
STORCHOVÁ, Lucie a kol. Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě. Praha, 2014. ISBN 978-80-87271-87-2.
-
TUCKER, Aviezer. Our Knowledge of the Past. A Philosophy of Historiography. Cambridge ? New York, 2004. ISBN 9780511498381.
|