|
Vyučující
|
-
Rychlík Jan, prof. PhDr. DrSc.
|
|
Obsah předmětu
|
Lekce (tematické okruhy): 1) Co je národ. Různá pojetí národa. Objektivistické (primordiální) teorie národa: národy v nějaké podobě existovaly vždy; subjektivistické pojetí národa: národ je moderní konstrukt a produkt vzniku kapitalismu a občanské společnosti. Rozdíl mezi občanským (politickým) pojetím národa (národ jako občané státu) a kulturně-etnickým pojetím (národ jako společenství lidí hlásící se k určitému národnímu programu); problém objektivně viditelných znaků národa. 2) Vznik a vývoj moderních národů v Evropě; vznik nacionalismu jako politického programu a jako ideologie; proměny nacionalismu v 19. a 20. století. 3) Formování národní identity; objektivní vlivy na formování národní identity a subjektivní se přihlášení ke konkrétní národnosti; možnosti změny národní identity člověka; dobrovolná a nucená asimilace. 4) Konflikty mezi národy; druhy národnostních konfliktů; možnosti pokojného řešení národnostních sporů; násilné řešení národnostních sporů: exterminace, expulze, anexe/secese, asimilace; integrace národnostních skupin do většinové společnosti; 5) Národní stát a národnostní (mnohonárodnostní) stát; národnostní konflikty mezi státy a možnosti jejich řešení. 6) Vznik mnohonárodních států a jejich dezintegrace; rozpady národnostních států a jejich nahrazení (quasi)národními státy v 19. a 20. století: osmanská říše, Ruská říše, Rakousko-Uhersko. 7) Dezintegrace mnohonárodnostních států ve 20. a 21. století: Československo, Jugoslávie, Sovětský svaz (SSSR) (každému mnohonárodnostnímu státu je věnována alespoň jedna zvláštní přednáška). 8) Shrnutí.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologický výklad (přednáška, prezentace, vysvětlování), Dialogické metody (diskuze, rozhovor, brainstorming)
- Účast na výuce
- 42 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 39 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 39 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Účelem cyklu přednášek je seznámit studenty s různými koncepty národa a nacionalismu a poukázat na význam nacionalismu jako ideologie v 19. a 20. století. Cvičení: Přednášky jsou doplněny cvičeními při nichž studenti interpretují důležité prameny týkající se klíčových období a diskutují o nich (mimo jiné: podstatné rysy nacionální propagandy, pokusy o změnu národní identity obyvatelstva, kořeny a geneze národnostních konfliktů, příčiny a průběh rozpadu mnohonárodnostních států).
Odpovídá vymezení předmětu a požadavkům stanoveným v sylabu.
|
|
Předpoklady
|
Splnění předcházejících studijních povinností, viz studijní program.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška
Aktivní účast na semináři (cvičení); splnění zadaných úkolů; prostudovaná doporučená literatura. Každý student musí přečíst alespoň tři knihy týkající se probírané látky (ne nutně ze seznamu) a napsat z nich krátký konspekt.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Arnošt (Ernest)Gellner:. Národy a nacionalismus.
-
Eric Hobsbawm. Národy a nacionalismus po roce 1780. Program, mýty, realita.
-
Galandauer, J. Vznik Československé republiky 1918. Praha 1988.
-
Jan Rychlík a kol. Mezi Vídní a Cařihradem. Utváření balkánských národů.
-
Jan Rychlík a kol. Terstem a Istanbulem. Balkánské národy ve 20. století.
-
Jan Rychlík. Rozdělení Československa. Česko-slovenské vztahy 1989-19.
-
Jan Rychlík. 1918 ? vznik Československa a rozpad RakouskaUherska.
-
Miroslav Hroch. Národy nejsou dílem náhody. Příčiny a předpoklady utváření moderních evropských národů. 2009.
-
Miroslav Hroch. Pohledy na národ a nacionalismus.
|