|
Vyučující
|
-
Portmann Kateřina, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Pro akademický rok 2020/2021 tématem nebude HOLOCAUST, ignorujte prosím předešlé uvedené cíle, správné téma následuje: Cíle předmětu (anotace): Přednášky a na ně navazující cvičení jsou věnovány politickému a společenskému vývoji ve středoevropských a jihovýchodních zemích, které se po skončení druhé světové války ocitly v sovětském bloku po roce 1945. Pozornost je zaměřena především na období krizí režimů, které některé z těchto zemí zachvátily často ve stejnou dobu, jako tomu bylo v roce 1956 a v roce 1968. Cílem je porovnávat vývoj v jednotlivých středoevropských a jihoevropských státech sovětského bloku a sledovat jeho dopady na vnitropolitickou situaci ostatních zemí. Jednu z možných metod pro tuto komparaci představuje i paralelní sledování politických a životních osudů vybraných vrcholných představitelů. Obsah 01) Zrod komunistického hnutí (od 19. století do první světové války) 02) Fungování komunistického hnutí mezi dvěma světovými válkami 03) Rozvoj komunistického hnutí za druhé světové války a formování sovětského bloku v rámci bipolarizujícího se světa po skončení druhé světové války: charakteristika komunistických systémů v jednotlivých zemích střední Evropy a jejich specifika 04) Rok 1953 - první krize komunistického systému po smrti J. V. Stalina, lidové povstání v NDR, demonstrace proti dopadům měnové reformy v Československu 05) Rok 1956 - XX. sjezd KSSS a částečné odhalení stalinských zločinů, dělnické bouře v Polsku a nástup Władysława Gomułky k moci, maďarská revoluce a její násilné potlačení 06) Československý rok 1956, dopad polských a maďarských událostí 07) Porovnání politického a společenského vývoje ve středoevropských jihoevropských zemích sovětského bloku po roce 1956, působení tzv. revizionismu, dopady proměn sovětské vnitřní i zahraniční politiky 08) Polský "Březen" 1968, studentské demonstrace v Polsku odehrávající se na pozadí vnitřního boje uvnitř Polské sjednocené dělnické strany 09) Československé reformní hnutí v roce 1968 a jeho ohlas v ostatních komunistických zemích střední a jihovýchodní Evropy 10) Paralelní životopisy Jánose Kádára, Władysława Gomułky, Waltera Ulbrichta, Josipa Broze Tita a Alexandra Dubčeka 11) Porovnání politického a společenského vývoje ve středoevropských a jihovýchodních zemích sovětského bloku v 70. a 80. letech, působení tzv. Brežněvovy doktríny, helsinský proces a jeho vliv na občanská hnutí, dopad gorbačovských reforem v 2. polovině 80. let 12) Polské politické a sociální krize v 70. a 80. letech, nezávislé odborové hnutí Solidarita a vyhlášení stanného práva v roce 1981 13) Rozpad komunistického systému v roce 1989 14) Shrnutí kurzu
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologický výklad (přednáška, prezentace, vysvětlování)
- Účast na výuce
- 56 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 62 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 62 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem kurzu je seznámit studující s problematikou holocaustu. Nastíněny budou jak základní mezníky uskutečnění procesu tzv. konečného řešení židovské otázky, tak i současná diskuze a trendy ve výzkumu šoa. Pozornost věnujeme i otázce poválečné retribuce. Součástí kurzu je plánovaná exkurze do Centra vizuální historie Malach, Židovského muzea v Praze (komentovaná prohlídka, přednáška a diskuze s pamětníkem).
Studující se seznámí s politickými dějinami evropskými v československém kontextu v letech 1948-1989.
|
|
Předpoklady
|
Splnění předcházejících studijních povinností, znalost evropských a československých moderních dějin.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška
Aktivní účast na semináři (cvičení); splnění zadaných úkolů; úspěšně složený test; prostudovaná doporučená literatura.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Durman K. Útěk od praporů. Kreml a krize impéria 1964-1991. Praha, 1998.
|