|
Vyučující
|
-
Holubec Jiří, prof. PaedDr. Ph.D.
-
Konvalinková Jana, MgA. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Metody kreativity a jejich vztah k hudební výchově. Hry se slovy, rytmem, metrem, s tóny, motivem, poslechem a písničkou. Kreativita při pohybových činnostech. Harmonický plán. Minimalismus. Improvizace na základě harmonického plánu.Hry s kánonem, gradací. kontrastem a aleatorikou. Při souborné zkoušce student prokazuje, že je schopen kreativně vést hudebně výchovný proces na 1. stupni ZŠ.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Dialogické metody (diskuze, rozhovor, brainstorming), Samostatná práce studentů (studium textů, literatury, problémové úkoly,výzkum, pisemná práce), Aktivizující metody (simulační, situační, inscenační metody, dramatizace, hraní rolí, manažerská hra)
- Účast na výuce
- 28 hodin za semestr
- Semestrální práce
- 22 hodin za semestr
- Příprava na zápočet
- 30 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 40 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět je věnován účelnému propojování teoretických poznatků a praktických dovedností v hudebně výchovném procesu. V přípravě na praxi je akcentován kreativní přístup.
Teoretické poznatky a praktické dovednosti z požadované oblasti.
|
|
Předpoklady
|
Základní orientace v oboru.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Kombinovaná zkouška, Ústní zkouška, Praktická demonstrace získaných dovedností, Prezentace tvůrčí a umělecké činnosti studenta
Zkouška (souborná) se skládá ze dvou částí. A. část teoretická: Východiskem teoretické části zkoušky je analýza poslechové skladby. Navazuje losování okruhu z dějin hudby. Ústní pojednání má dvě roviny: 1. hudebně historická data - vymezení období, charakteristika, život, dílo a význam autora - vhodné je uplatnění poznatků z hudebních forem, harmonie atd. 2. hledisko didaktické - práce s poslechovou skladbou v hodině Hv, možnosti jejího využití B. část praktická a) Student předkládá k praktické zkoušce seznam třiceti písní, který sestavil dle vlastního výběru (vhodný materiál pro 1. st.). Z kánonu písní losem zvolí jednu píseň, kterou zahraje - součástí hry je předehra k písni, vhodná harmonizace ( stylizace). Student prezentuje schopnost transponovat písňový materiál do vedlejších tónin (do dvou, tří předznamenání). b) Vylosovanou píseň student zazpívá v tónině, která odpovídá jeho hlasovému rozsahu, současně píseň taktuje. c) Prakticky předvedený materiál (hra, zpěv) je podroben rozboru z hlediska didaktického (motivace, mezipředmětové vztahy, orffův instrumentář, poznatky z hudební nauky)
|
|
Doporučená literatura
|
-
Holubec, J., Prchal, J. Populární hudba ve škole.
-
Holubec, J., Prchal, J., Reitterová, V. Nebojme se klasiky.
-
Lišková, M., Hurník, L. Hudební výchova pro 1. - 5. roč. ZŠ.
|