|
Vyučující
|
-
Hejsková Pavlína, Mgr. Ph.D.
-
Knobloch Roman, RNDr. Ph.D.
-
Slavík Martin, Mgr. Ph.D.
-
Kocum Jan, RNDr. Ph.D.
-
Pražáková Martina, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Přednášky: 1.-2. Mezinárodní soustava jednotek SI, fyzikální zákony v přírodních jevech, badatelsky orientovaná výuka a pokusy v přírodních vědách 3. Živly jako mezipředmětové téma. 4. Vybrané kapitoly přírodovědy a techniky z pohledu mezipředmětových vztahů. 5. Jak funguje věda: Hypotézy, verifikace a falzifikace. Odhadujeme nepředstavitelné. 6. Energie mezipředmětově. 7.-8. Postavení geografie v rámci geovědních disciplín. Role vody v krajině - geografické, biologické a fyzikální souvislosti. 9. Čísla ve společnosti: Prvočísla, samoopravné kódy, kódování, magické čtverce, platónská tělesa, různé triky pomáhající při výpočtech. Matematické ang fyzikální základy hudby, vybuzení strun, výška tónu, harmonie, sluch. 10.-11. Vztah matematiky, fyziky, chemie, co je věda, historie, práce, síla, rovnováha, definice mol, termodynamika, teorie ideálního plynu, atomové modely, základní myšlenky kvantové mechaniky. 12. Sdílení didaktických pomůcek s mezipředmětovým obsahem jako aktivita učitelů přírodovědných předmětů. Tvorba edukačních kartiček a lapbooků. 13.-14. Mezipředmětové vztahy přírodopisu. Cvičení: Vlastní prezentace studentů k jednotlivým tématům z přednášek zaměřené na komplexní mezioborový pohled a reflektující i historický vývoj dané problematiky.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Samostatná práce studentů (studium textů, literatury, problémové úkoly,výzkum, pisemná práce), Projektová výuka, Přednáška, Seminář, Studium metodou řešení problémů
- Účast na výuce
- 28 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět seznamuje studenty se vzájemnými vztahy přírodních věd, nastiňuje činnostní metody použitelné zejména při výuce školních vzdělávacích předmětů multidisciplinární povahy, kde základem je činnostní aktivita žáků. Představuje možnosti aplikací ve výuce na základních a středních školách.
Po absolvování předmětu bude studující schopen: Vysvětlit základní principy fungování vědy (Nature of Science), proces tvorby a falzifikace hypotéz a rozlišit vědecký přístup od pseudovědy (KRAAU 1.1). Analyzovat a interpretovat vybrané přírodní jevy (např. koloběh vody, tok energie, změnu klimatu) z komplexního úhlu pohledu, přičemž aktivně propojuje poznatky z biologie, chemie, fyziky, geografie a matematiky. Aplikovat sjednocující koncepty (např. zachování energie, částicové složení látek, evoluce, systémy a modely) při řešení komplexních přírodovědných problémů a Fermiho odhadů. Navrhnout, vytvořit a obhájit vlastní didaktický materiál (např. lapbook, pracovní list) nebo badatelskou aktivitu (BOV), která integruje obsah minimálně dvou STEM oborů a je přiměřená věku žáků ZŠ/SŠ (KRAAU 1.2 a 1.3). Zrealizovat krátký výukový výstup (mikrovýuku) zaměřený na mezipředmětové téma a reflektovat svůj pedagogický výkon na základě zpětné vazby od vyučujícího i vrstevníků (KRAAU 5.1). Argumentovat o nezbytnosti mezipředmětových vztahů pro pochopení reálného světa a motivovat žáky k celostnímu vnímání přírody bez umělých bariér jednotlivých školních předmětů (KRAAU 6.1).
|
|
Předpoklady
|
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Systematické pozorování studenta
Pro úspěšné absolvování předmětu musí studující splnit následující podmínky: * Aktivní účast ve výuce (min. 80 %), popř. na online setkáních. Zapojení do činnostního učení a diskuzí, průběžné plnění dílčích úkolů v e-learningovém prostředí. * Tvorba multimodálního artefaktu (mezipředmětová pomůcka): Samostatný návrh a fyzické vytvoření funkční didaktické pomůcky (např. lapbook, interaktivní model, stolní edukační hra), která prokazatelně propojuje minimálně dva přírodovědné obory. Pomůcka musí obsahovat moderní didaktické prvky (vizualizace, komiks, pojmové mapy či integraci IT prvků). * Metodický list ve struktuře: 1. Úvod: Mezipředmětový most Problém: Co je pro žáky v daném tématu abstraktní nebo těžko představitelné? Cíl (Most): Proč k pochopení [Předmětu A] nutně potřebujeme nástroj z [Předmětu B]? 2. Technický list: Jak je to vyrobeno? Zde popište artefakt tak, aby ho kolega učitel dokázal replikovat ve své dílně nebo učebně. Materiál a nástroje: Seznam věcí (papír, lepidlo, nůžky, barvy). Pokud využijete 3D tisk nebo laser, uveďte je jako volitelné rozšíření nebo upgrade základní verze. Role AI (Povinné): Podrobně popište, jak vám AI pomohla (např. s tvorbou textů do lapbooku, návrhem schématu nebo scénáře komiksu). Uveďte konkrétní prompty, které jste použili. Pokud AI dělala chyby, uveďte, jak jste ji "doučili" nebo text opravili. 3. Didaktický scénář: "Učí se ten, kdo tvoří" Soustřeďte se na aktivitu žáka, ne na výklad učitele. Princip polotovaru: Popište, co přesně dostane žák do ruky. Musí to být věc, která vyžaduje dokončení. Kognitivní operace: Co musí žák s polotovarem udělat? (Musí analyzovat, porovnat, dopočítat?). Definujte, jaký myšlenkový proces tím u žáka vyvoláte. 4. Ověření a reflexe Zde doložíte, jak váš koncept dopadl v reálné situaci -- mikrovýuka. Váš prototyp otestujete na skupině spolužáků. Do listu zapíšete: Co spolužáci nepochopili? Která část výroby trvala moc dlouho? Co jste na základě jejich zpětné vazby v metodice změnili?
|
|
Doporučená literatura
|
-
B. JANSKÝ. Poznáváme svět, díl: Svět, Část: Hydrosféra. Kartografie, a. s., Praha, 1993.
-
D. HALLIDAY, R. RESNICK, J. WALKER. Fyzika. Brno: Vutium, 2014.
-
J. FAUVEL, R. FLOOD, R. WILSON (EDS.). Music and Mathematics: From Pythagoras to Fractals. Oxford: Oxford University Press, 2006.
-
J. HLADNÝ, J. NĚMEC (EDS.) A KOL. Voda v České republice. Praha: Consult, 2006.
-
M. KŘÍŽEK, L. SOMER, A. ŠOLCOVÁ. Kouzlo čísel, od velkých objevů k aplikacím. Academia, 2009.
-
M. MAŠEK. Nalezneme u nás tmavou oblohu? Česká astronomická společnost - Informační astronomický server.
-
R. J. RUSSELL. Geological geomorphology. Bulletin of the Geological Society of America, Volume 69, Issue 1, (1958), pp. 1-22.
-
R. NETOPIL. Fyzická geografie I. Praha: SPN, 1984.
-
S. E. WHITE. Geomorphology linking time and space. Geotimes, Volume 27 (1982), p. 18.
-
T. JUST A KOL. Revitalizace vodního prostředí. Praha: AOPK ČR, 2003.
-
T. LOUČKA. Chemie životního prostředí. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem: Fakulta životního prostředí, 2014.
-
T. UNWIN. The Place of Geography. Longman Scientific & Technical: New York, 1992.
-
V. CÍLEK, J. KENDER (EDS.). Voda v krajině: kniha o krajinotvorných programech. Praha: Consult, 2004.
-
V. GRULICH, K. CHOBOT. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny - Příroda, Volume 35, (2017),pp 1-178.
-
V. T. CHOW, D. R. MAIDMENT, L. W. MAYS. Applied hydrology. McGraw-Hill: New York, 1988.
-
W. J. MOORE. Fyzikální chemie. Praha: SNTL, 1979.
-
W. M. DAVIS. Relation of geography to geology. Bulletin of the Geological Society of America, Volume 23, Issue 1 (1912), pp. 93?124.
|