Předmět: Základy textilní struktury

» Seznam fakult » FT » KTT
Název předmětu Základy textilní struktury
Kód předmětu KTT/STR
Organizační forma výuky Přednáška + Cvičení
Úroveň předmětu Bakalářský
Rok studia nespecifikován
Semestr Letní
Počet ECTS kreditů 5
Vyučovací jazyk Čeština, Angličtina
Statut předmětu Povinný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Dostupnost předmětu Předmět je nabízen přijíždějícím studentům
Vyučující
  • Neckář Bohuslav, prof. Ing. DrSc.
  • Vyšanská Monika, Ing. Ph.D.
  • Krupincová Gabriela, Ing. Ph.D., Ing.Paed.IGIP
  • Mertová Iva, Ing. Ph.D.
Obsah předmětu
Přednášky: 1. Vlákna a vlákenné útvary. Základní veličiny a vztahy popisující vlákna a obecné vlákenné útvary. 2. Vlákna a vlákenné útvary. Střední parametry vícekomponentních vlákenných útvarů - směsí. 3. Vlákna a vlákenné útvary. Porózita a mezivlákenné póry. 4. Vlákna a vlákenné útvary. Pevnost svazku vláken ze dvou komponent. Teorie lineárního mísení. Podmínky zpevnění vlákenného svazku. 5.- 7. Příze a hedvábí. Základní parametry. Geometrie příze dle šroubovicového modelu. 8.- 9. Příze a hedvábí. Tahové namáhání a pevnost příze. Vliv geometrie kroucení na průběh tahového namáhání dle zobecněného modelu Gegauffa, tahová pracovní křivka zakrouceného svazku. Semiempirický model pevnosti dle Solověva. 10. Tkaniny. Základní veličiny a vztahy popisující tkaniny. 11. Tkaniny. Geometrie tkaniny dle Peirceho modelu. (Přehled způsobů interpretace geometrie tkaniny, pojem Peirceův model, geometrické parametry a jejich vzájemná vazba, vyjádření prostřednictvím relativních výšek vazných vln, setkání, tloušťka tkaniny. 12. Tkaniny. Geometrie tkaniny dle Peirceho modelu. Některé speciální případy Peirceho modelu. (Limitní dostavy, vyrovnaná tkanina a čtvercová vyrovnaná tkanina. 13. Pleteniny. Základní veličiny a vztahy popisující pleteniny. Hustoty řádků a sloupků, rozteče, strukturní jednotka, délka očka, přibližné vyjádření zakrytí prostřednictvím poměru l/d. Jednoduchý model očka jednolícní zátažné pleteniny. Geometrické relace, zavedení poměrné rozteče řádků a sloupků a poměrné délky očka, stanovení délky očka výpočtem, mezní rozteč řádků a sloupků, minimální hodnota poměrné délky očka, technologicky obvyklá oblast struktur. 14. Pleteniny. Zakrytí jednolícní zátažné pleteniny. Geometrie překrytí nití, modelově přesný výpočet zakrytí, porovnání s přibližným výrazem pro l/d. Cvičení: 1. Vlákna a vlákenné útvary. Základní veličiny a vztahy popisující vlákna a obecné vlákenné útvary. Jemnost vláken, průřez, ekvivalentní průměr, tvarový faktor průřezu, měrný povrch. 2. Vlákna a vlákenné útvary. Zaplnění a jeho interpretace. 3. Vlákna a vlákenné útvary. Porózita a mezivlákenné póry. Ekvivalentní průměr mezivlákenných pórů v obecných vlákenných útvarech. Objemový povrch vláken, délka pórů, póry s konstantním tvarovým faktorem. 4. Vlákna a vlákenné útvary. Střední parametry vícekomponentních vlákenných útvarů - směsí. 5. Vlákna a vlákenné útvary. Predikce pevnosti svazku vláken ze dvou komponent pomocí teorie lineárního mísení. 6. Příze a hedvábí. Základní parametry. Jemnost, substanční průřez a substanční průměr, průměr příze, počet vláken v průřezu a součinitel kn, intenzita zákrutu, zákrutové koeficienty. 7. Příze a hedvábí. Vztah mezi jemností, zákrutem a průměrem příze. Koechlinovská teorie. Komprimační teorie. 8. Příze a hedvábí. Geometrie příze dle ideálního šroubovicového modelu. Počet vláken v průřezu příze a součinitel kn pro různé technologie, seskání. 9. Příze a hedvábí. Tahové namáhání a pevnost příze. Pevnost v zakrouceném svazku na základě platnosti šroubovicového modelu. 10. Příze a hedvábí. Tahové namáhání a pevnost příze. Pevnost bavlněné příze dle Solověvova modelu. 11. Tkaniny. Základní veličiny a vztahy popisující tkaniny. Stupeň provázanosti jednotlivých soustav a tkaniny, stanovení zakrytí osnovy a útku a tkaniny, definice setkání, stanovení plošné hmotnosti tkaniny. 12. Tkaniny. Geometrie tkaniny dle Peirceho modelu. Predikce délky nitě ve vazné vlně a setkání. 13. Pleteniny. Jednoduchý model očka jednolícní zátažné pleteniny. Základní veličiny a vztahy popisující pleteniny. Hustoty řádků a sloupků, rozteče, délka nitě v očku, zakrytí pleteniny. 14. Zápočtová písemná práce.

Studijní aktivity a metody výuky
Monologický výklad (přednáška, prezentace, vysvětlování), Dialogické metody (diskuze, rozhovor, brainstorming), Přednáška, Cvičení
  • Účast na výuce - 56 hodin za semestr
  • Domácí příprava na výuku - 30 hodin za semestr
  • Příprava na souhrnný test - 20 hodin za semestr
  • Příprava na zkoušku - 40 hodin za semestr
Výstupy z učení
V rámci předmětu se studenti seznámí se základními veličinami a vztahy struktury textilních vlákenných útvarů: vláken, vlákenných směsí, svazků vláken, délkových útvarů: přízí, multifilů a plošných textilií: tkanin a pletenin. V rámci cvičení studenti upravují výsledné vztahy z přednášek do vhodných fyzikálních dimenzí, používají je pro stanovení prakticky důležitých veličin a získávají základní představu o řádech vyhodnocovaných vlastností textilních útvarů. Studenti získávají též další informace o technologických souvislostech.
Schopnost rozumět chování vlákenných struktur a schopnost využít jejich osobitých vlastností
Předpoklady
Znalost matematiky, mechaniky a textilních technologií v rozsahu předmětů předchozího studia.

Hodnoticí metody a kritéria
Ústní zkouška

Přímá výuka: Zápočet: Podkladem pro udělení zápočtu je písemná zápočtová práce studenta, ohodnocená dostatečným počtem bodů. Zkouška: Zkouška z předmětu je ústní. Po zadání otázky má student nejméně půl hodiny na přípravu, přičemž může používat jakýkoliv písemný podkladový materiál, činit si z něj výpisky atd. Při vlastní zkoušce se striktně vyžaduje, aby student v diskusi s examinátorem dokázal, že zadané problematice dobře rozumí, včetně všech relevantních souvislostí. Nepřímá výuka: Zápočet: Podkladem pro udělení zápočtu jsou odevzdané a správně vypočtené příklady během celého semestru. Zkouška: Zkouška z předmětu je ústní.
Doporučená literatura
  • Soubor českých přednášek na https://elearning.tul.cz/..
  • BEHERA, B. K., HARI, P. K., ed. Woven textile structure. Cambridge: Woodhead, 2010. ISBN 978-1-84569-514-9.
  • HU, J. Structure and mechanics of woven fabrics. Cambridge: Woodhead Publishing, 2004. ISBN 0-8493-2826-8.
  • NECKÁŘ. B., DAS. D. Theory of structure and mechanics of fiber assemblies. New Delhi: Woodhead Publishing India, 2012. ISBN 978-1-84569-791-4.
  • NECKÁŘ. B., DAS. D. Theory of structure and mechanics of yarns. New Delhi: Woodhead Publishing India,, 2018.
  • NECKÁŘ, B. Morfologie a strukturní mechanika obecných vlákenných útvarů.. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 1989. ISBN 80-7083-318-1.
  • NECKÁŘ, B. Příze. Tvorba, struktura, vlastnosti. Praha: SNTL Praha, 1990. ISBN 80-03-00213-3.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr