Předmět: Kapitoly z dějin a teorie obrazu 3

» Seznam fakult » FT » KUM
Název předmětu Kapitoly z dějin a teorie obrazu 3
Kód předmětu KUM/DO3
Organizační forma výuky Přednáška
Úroveň předmětu Magisterský
Rok studia nespecifikován
Semestr Zimní
Počet ECTS kreditů 2
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Nábělek Kamil, Mgr. Ph.D.
Obsah předmětu
émata přednášek: 1. Avantgarda a neoavantgarda - Zkoumání vývoje avantgardních hnutí a jejich vliv na současné umění. 2. Konceptualismus a jeho odkaz v digitálním umění - konceptuální umění formovalo vnímání digitálních médií. 3. Postmoderní umění - Dekonstrukce tradice. 4. Role postmodernismu v boji proti jednotným narativům v umění. 5. Performance a tělo v umění 21. století 6. Digitální a nová média: Rozšíření tradičních forem - transformace malířství, sochařství a filmu ve světle digitální revoluce. 7. Feministické umění a genderová problematika v současném výtvarném umění - jak feministické teorie ovlivnily tvorbu současných umělců. 8. Interaktivní a participativní umění: Publikum jako spolutvůrce - Zkoumání děl, která mění roli diváka v tvůrčí proces. 9. Vizuální kultura a masmédia: Vztah umění k populární kultuře - jak se umění inspirovalo komiksy, reklamou a filmem. 10. Ekopolitika v současném umění, umělecká reflexe klimatických změn a vztahu člověka k přírodě. 11. Jak umělci reflektují změny ve společnosti prostřednictvím sci-fi vizí. 12. Umění a technologie: Umělá inteligence v roli umělce. Diskuze o používání AI v tvůrčím procesu a jejím vlivu na autenticitu umění. 13. Vztah mezi uměním a filosofií: Estetika současného umění - jak filosofické směry ovlivňují současné estetické normy. 14. Kritická teorie a kulturní reflexe současného umění - reflexe současného umění sociopolitické otázky, jako jsou nerovnost, migrace a identita.

Studijní aktivity a metody výuky
Pozorování, Demonstrace
  • Příprava na zápočet - 28 hodin za semestr
  • Účast na výuce - 28 hodin za semestr
Výstupy z učení
Kurz je zaměřen na zkoumání obecných principů a otázek uměleckého tvoření. Jako základní metodologické východisko je zvolena estetika jako disciplína, v jejímž rámci je historicky vypracován modelový soubor idejí a konceptů. Z tohoto základu se rozvinou zkoumání určující strukturu kurzu. Budeme se tázat, zdali může být objevena či stanovena prokazatelná věcná zákonitost uměleckého díla, zdali je možno stanovit či aplikovat všeobecnou teorii umělecké tvorby. Zdali lze deduktivní postupy nahradit empirickými a umělecká zkoumání založit na sledování konkrétních fenoménů. Nakonec bychom od otázek po povaze díla a způsobu jeho zakoušení dospěli k problematice tvoření. Umění viděné především jako produkce by nás vedlo ke zkoumání problematiky intuice, génia a imaginace.
Uvědomit si souvislosti mezi dějinami umění a vizuální kulturou.
Předpoklady
- Zájem o teoretická a metodologická východiska umělecké tvorby, zejména v rámci estetiky. - Schopnost kriticky přemýšlet o obecných principech a otázkách uměleckého procesu. - Ochota analyzovat vztah mezi historickými idejemi, koncepty a současnou uměleckou praxí. - Schopnost reflektovat problematiku zákonitostí uměleckého díla, teorie tvorby a empirických přístupů. - Zájem o zkoumání intuitivních, imaginativních a tvůrčích aspektů umělecké produkce. - Připravenost diskutovat a formulovat vlastní pohledy na povahu uměleckého díla a jeho vnímání.

Hodnoticí metody a kritéria
Prezentace tvůrčí a umělecké činnosti studenta

Klasifikovaný zápočet: písemný test.
Doporučená literatura
  • BARTÁK, Roman. Co je nového v umělé inteligenci.. Praha: Nová beseda, 2017. ISBN 978-80-906751-2-4.
  • BENSE, Max. Teorie textů. Odeon. 1967.
  • BIRKHOFF, George. Aesthetic Measure, kap. 1, s. 3-15, kap. 2, s. 16-78, kap. 8, s. 160-190. Cambridge: Harvard University Press. 1933.
  • BOILEAU, Nicolas., SGALLOVÁ, Květa a Jiří K. KROUPA (ed.). O umění básnickém a dramatickém. Praha: Koniasch Latin Press. 1997.
  • CASSIRER, Ernst. The Philosophy of the Enlightenment.. Princeton: Princeton University Press, 1968. ISBN 9780691019635.
  • CORNELIE, Pierre. Třetí rozprava o třech jednotách děje, místa, času. In: SGALLOVÁ, Květa a Jiří K. KROUPA (ed.). O umění básnickém a dramatickém. s. 170-182. Praha: Koniasch Latin Press. 1997.
  • HADRAVOVÁ, Tereza. Co je nového v estetice.. Praha: Nová beseda, 2016. ISBN 978-80-906089-7.
  • HIRŠAL, Josef a Bohumila GRÖGEROVÁ (ed.). lovo, písmo, akce, hlas. K estetice kultury technického věku. Výběr z esejů, manifestů a uměleckých programů druhé poloviny XX. století. Praha: Československý spisovatel. 1967.
  • HUME, David. O měřítku vkusu. In: NIEDERLE, Rostislav. Pojmy estetiky: analytický přístup, s. 137-153. Brno: Masarykova univerzita. 2010.
  • KESNER, Ladislav. Dějiny umění a teorie mysli. Umění, roč. 56 (2008), č. 1, s. 16?28. ISSN 0049-5123.
  • KESNER, Ladislav. Umění, mysl, neuroscientismus a humanitní vědy. Kontexty, roč. 3 (2011), č. 6, s. 42?55. ISSN 1803-6988.
  • KESNER, Ladislav. Umění, mysl, neuroscientismus a humanitní vědy. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. 2011.
  • PIORECKÝ, Karel. Česká počítačově generovaná literatura a otázka autorství literárního textu. World Literature Studies, roč. 9, č. 3 (2017), s. 66-78. ISSN 1337-9275.
  • STOCKWELL, Peter. Cognitive Poetics. An Introduction. London and New York: Routledge. 2002.
  • ZEKI, Semir. Art and the Brain. Daedalus, vol. 127 (1998), no. 2, p. 71-103.
  • ZUSKA, Vlastimil. Estetika ? úvod do současnosti tradiční disciplíny.. Praha: Triton, 2001. ISBN 80-7254-194-3.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr