|
Vyučující
|
-
Vlachynská Petra, MgA. Ph.D.
-
Stolín Jan, doc. M.A.
|
|
Obsah předmětu
|
Předmět je zaměřen na digitální syntézu zvuku a rozvíjí znalosti studentů o digitálních technologiích a jejich využití v oblasti audiovizuální tvorby. Kurz zahrnuje teoretické i praktické dovednosti v oblasti samplování, fyzikálního modelování, granulární syntézy a kódování zvukové syntézy. Součástí kurzu jsou také projekty zaměřené na návrh interaktivních aplikací, které propojují technologii s uměleckou tvorbou. Studenti se naučí, jak využít digitální nástroje pro kompozici, improvizaci a performance. Cílem předmětu je naučit studenty teoretické i praktické aspekty digitální syntézy a zvukového designu. Studenti budou schopni vytvářet vlastní zvukové kompozice, navrhovat interaktivní aplikace a improvizovat pomocí digitálních nástrojů při živých vystoupeních. Témata přednášek: 1. Úvod do digitální syntézy - přehled základních principů digitální syntézy a jejího vývoje. 2. Samplování - techniky práce se zvukovými vzorky, jejich úprava a použití v hudební tvorbě. 3. Fyzikální modelování (virtuální syntéza) - vysvětlení fyzikálního modelování jako metody syntézy zvuku na základě simulace reálných hudebních nástrojů. 4. Emulace analogových nástrojů pomocí softwaru - přehled softwarových nástrojů napodobujících funkci a zvuk analogových syntetizátorů. 5. MIDI a jeho využití v digitální syntéze - rozbor MIDI protokolu a jeho aplikací při řízení zvukových a syntetizačních zařízení. 6. Mixování a zvukový prostor (Mixer) - manipulace se směšováním zvukových signálů, úprava hlasitosti, panoramatu a dalších parametrů. 7. Granulární syntéza - rozklad zvuku na malé fragmenty (granule) a jejich opětovné spojování pro tvorbu komplexních zvuků. 8. Kódování zvukové syntézy pomocí audio knihoven - použití audio knihoven a rozhraní API pro programování zvukových aplikací. 9. Návrh interaktivní miniaudio aplikace (API) - práce na projektu, jehož cílem je vytvořit vlastní jednoduchou zvukovou aplikaci s interaktivními prvky. 10. Aranžmá a kompozice v digitálním prostředí - techniky pro vytváření hudebních kompozic za použití digitální syntézy. 11. Improvizace s digitálními nástroji - praktická cvičení v improvizaci s využitím digitálních syntetizátorů a sekvencerů. 12. Live performance a digitální technologie - použití digitální syntézy v rámci živých vystoupení, performance s digitálními nástroji. 13. Hybridní syntéza (kombinace analogových a digitálních technik) - propojení analogových a digitálních metod pro tvorbu zvuků a kompozic. 14. Závěrečný projekt a prezentace - praktické předvedení návrhů a realizací vlastní audiotvorby.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednáška
- Účast na výuce
- 28 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 30 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Umění v průběhu 20. století prochází prudkým vývojem forem; využívá širokou škálu médií. To se postupně propisuje i do oficiálního umění ve veřejném prostoru, jehož význam stoupá od 50. let 20. století. Systematická podpora umění ve veřejném prostoru se stává součástí politiky měst a států. Rozšíření umění ve veřejném prostoru aktivuje kritickou reflexi mezi teoretiky, umělci i architekty. Předmět se soustředí na komplexní uchopení problematiky tvorby ve veřejném prostoru. Hlavním cílem předmětu je nastínit vývoj přesahů mezi uměním, urbanismem, architekturou, kulturní politikou a sociálními tématy v průběhu 20. a 21 století s důrazem na kritickou teorii. Pozornost bude věnována jak historickému vývoji v mezioborových souvislostech, tak současným problémům a tendencím. Prostřednictvím semestrálních úkolů bude možné společně diskutovat esteticko-prostorové, politické a sociální aspekty práce s veřejným prostorem s důrazem na architektonické a urbanistické souvislosti. Předmět zahrnuje přednášky, setkání s hosty, procházky za uměním v Liberci či Praze a prezentace samostatné práce studentů.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Kombinovaná zkouška
Pravidelná účast na přednáškách a exkurzích, samostatné zpracování návrhu veřejného prostranství v doporučených nebo zvolených lokalitách, dvě konzultace s vyučujícím během semestru.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Alberti, J.B.:. Deset knih o stavitelství. SNTL Praha, 1956.
-
Alexander, A., Blake, S.:. Institutional Critique. An Antrology of Artists´Writing. Cambridge, 2009.
-
Bartlová, A.:. Manuál Monumentu. Praha UMPRUM, 2016.
-
Carmona, M.:. Public Spaces Urban Places. Oxon Routledge, 2011. ISBN 978-1138067783.
-
Cartiere, C., Willis, S.:. The Practice of Public. New York, Routledge, 2008. ISBN 978-0415878395.
-
Císař, K.:. Stav věci. Dům umění města Brna, 2011.
-
Ghel, J.:. Život mezi budovami. Brno Nadace Partnerství, 2000.
-
Hildebrant, A.:. Problém formy ve výtvarném umění. Praha Triáda, 2004.
-
Hirsch, N., Miessen, M.:. Critical Spatial Practice #01 - What Is Critical Spatial Practice?. (Berlin: Sternberg Press, 2012.
-
Jehlík, J.:. Rukověť urbanismu. Praha Ausdruck Books, 2016. ISBN 978-80-260-9558-3.
-
Karous, P.:. Vetřelci a volavky. Praha Arbor Vitae, 2013.
-
Mitášová, M.:. Oxymorón a pleonasmus.
-
Raugin, G., Gene, R.:. Art and Contemporary Critical Practice: Reinventing Institutional Critique..
|