|
Vyučující
|
-
Stříteská Tereza, Ing.
-
Šafránková Pavla, Ing. DiS.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Úvod do simulační medicíny. Význam a využití simulací ve zdravotnickém vzdělávání, historie a vývoj simulační medicíny, typy simulačních metod a jejich možnosti využití v klinické praxi. Výhody a limity simulační výuky. 2. Simulační prostředí a simulační technologie. Seznámení se simulačními prostory, vybavením a organizací. Typy simulátorů (nízko-, středně- a vysokověrnostní simulátory, trenažéry, virtuální simulace), jejich funkce a možnosti využití. Základní ovládání simulátorů, monitorovacích systémů a audiovizuální techniky. 3. Organizace a průběh simulační výuky. Příprava a struktura simulačního scénáře, stanovení výukových cílů, příprava prostředí a pomůcek, rozdělení rolí a odpovědností účastníků. Pravidla bezpečného simulačního prostředí, psychologické bezpečí, důvěrnost a princip no-blame culture. 4. Komunikace a týmová spolupráce v simulaci. Role jednotlivých členů týmu, principy efektivní komunikace, strukturované předávání informací (SBAR), komunikace v uzavřené smyčce (closed-loop communication), vedení týmu a rozhodování v časově kritických situacích. 5. Debriefing a reflexe simulačního výkonu. Význam debriefingu jako klíčové součásti simulačního vzdělávání, jeho struktura a základní metodiky (např. GAS model). Zpětná vazba, sebereflexe, identifikace silných stránek a oblastí ke zlepšení, převod zkušeností ze simulace do klinické praxe. 6. Praktické seznámení s klinickou simulací. Účast na jednoduchém simulačním scénáři zaměřeném na rozpoznání náhlé zástavy oběhu, základní orientaci v monitorovaných parametrech a rozpoznání základních srdečních rytmů. Seznámení s postupy KPR, defibrilátorem, samorozpínacím vakem a dalším vybavením používaným při řešení akutních stavů. 7. Komplexní simulační scénář a závěrečné vyhodnocení. Praktické zapojení studentů do simulační situace s využitím získaných znalostí a dovedností. Organizace práce v týmu, ovládání simulátoru a přístrojového vybavení, klinické rozhodování a komunikace. Následný debriefing, reflexe průběhu simulace a shrnutí významu simulační medicíny pro profesní přípravu zdravotnických pracovníků.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
nespecifikováno
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu Simulační výuka v záchranářství 1 je seznámit studenty s principy, významem a možnostmi využití simulační medicíny ve vzdělávání zdravotnických pracovníků. Studenti získají základní přehled o simulačních metodách, typech simulátorů a simulačním vybavení, naučí se orientovat v prostředí simulační místnosti a osvojí si základní pravidla přípravy, průběhu a vyhodnocení simulačního scénáře. Důraz je kladen na pochopení významu simulace pro rozvoj odborných znalostí, praktických dovedností, klinického rozhodování a týmové spolupráce. Studenti se seznámí s principy bezpečného simulačního prostředí, rozdělením rolí v simulačním týmu, efektivní komunikací a metodami debriefingu. Získané poznatky si prakticky ověří prostřednictvím jednoduchých simulačních situací zaměřených na akutní stavy a základy rozšířené neodkladné resuscitace dospělého.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
80 % docházka na cvičení
|
|
Doporučená literatura
|
-
CMOREJ, Patrik Christian; PEŘAN, David a JAKABČIN, Jozef. EKG v prvním kontaktu a urgentních stavech. Praha, 2025. ISBN 978-80-271-5357-2.
-
KNOR, Jiří a MÁLEK, Jiří. Farmakoterapie urgentních stavů. 4. doplněné a rozšířené vydání. Praha: Jessenius, 2024. ISBN 978-80-7345-810-2.
-
MALÁSKA, Jan, Jan STAŠEK, Milan KRATOCHVÍL a Václav ZVONÍČEK. Intenzivní medicína v praxi. Praha, 2020. ISBN 978-80-7345-675-7.
-
MIXA, Vladimír; HEINIGE, Pavel a VOBRUBA, Václav. Dětská přednemocniční a urgentní péče: 3., přepracované a doplněné vydání.. Praha, 2024. ISBN 978-80-271-7090-6.
-
ŠÍN, Robin a ŠTOURAČ, Petr. Urgentní medicína. Praha, 2024. ISBN 978-80-7492-706-5.
|