Program seminářů: 1. Úvodní seminář: seznámení s náplní kurzu, požadavky, úkoly, referáty; přehled studijní literatury. 2. Vymezení onomastiky, teorie vlastního jména, klasifikace vlastních jmen. 3. Vztah apelativní a propriální slovní zásoby, vlastní jména a noremnost. 4. Tradice české onomastiky a její představitelé, základní práce české onomastiky. 5. Antroponomastika: úvodní výklady, přehled slovníků a monografií, legislativa. 6. Přezdívky, jejich vymezení a klasifikace. 7. Hypokoristika, jejich vymezení, vývoj a klasifikace, problematika tzv. parasystému. 8. Rodná jména: vymezení a klasifikace. 9. Rodná jména: vývoj a současné tendence. 10. Příjmení a příjmí: vymezení, vývojové aspekty, nejběžnější česká příjmení a jejich výklad. 11. Příjmení: možnosti klasifikace, areálové aspekty. 12. Příjmení: německá příjmení, židovská příjmení. 13. Příjmení: legislativní aspekty a problematika přechylování. 14. Uvedení do literární onomastiky. Závěrečný test. Povinná literatura: KARLÍK, P., M. NEKULA a J. PLESKALOVÁ, eds. CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny online [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2012-2018. Dostupné z: https://www.czechency.org/ (vybraná hesla). KNAPPOVÁ, M. Jak se bude Vaše dítě jmenovat? Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2656-9. MOLDANOVÁ, D. Naše příjmení. Praha: Agentura Pankrác, 2015. ISBN 978-80-86781-26-6. PLESKALOVÁ, J. Vývoj vlastních jmen osobních v českých zemích v letech 1000-2010. Brno: Host - MU, 2011. ISBN 978-80-210-6056-2 Doporučená literatura: BENEŠ, J. Německá příjmení u Čechů. Praha: Agentura Pankrác, 2022. ISBN 978-80-86781-42-6. BENEŠ, J. O českých příjmeních. Praha: Academia, 1962. DAVID, J., T. KLEMENSOVÁ a M. MÍSTECKÝ et al. Od etymologie ke krajině. Onomastika pro 21. století. Brno: Host, 2022. ISBN 978-80-275-1368-0. DOLEŽALOVÁ, V. a J. BENEŠ. Retrográdní rejstřík ke knize Josefa Beneše O českých příjmeních. Zpravodaj místopisné komise ČSAV. 1974, roč. 15, č. 3/4. DOLEŽALOVÁ, V. Rejstřík ke knize Josef Beneše O českých příjmeních. Zvláštní příloha Zpravodaje Místopisné komise ČSAV. Praha: Academia, 1970. DVOŘÁKOVÁ, Ž. Literární onomastika. Antroponyma. Praha: UK, 2017. ISBN 978-80-7308-732-6 KNAPPOVÁ, M. Naše a cizí příjmení v současné češtině. Liberec: AZ Kort, 2002. ISBN 80-238-8173-6. KNAPPOVÁ, M. Rodné jméno v jazyce a společnosti. Praha: Academia, 1989. ISBN 80-200-0167-0. KOHLHEIM, R. a V. KOHLHEIM. Duden - Familiennamen. Herkunft und Bedeutung von 20.000 Nachnamen. Berlin: Bibliographisches Institut - Duden Verlag, 2005. ISBN 978-3411708529. KVÍČALOVÁ, M. Přezdívky v dětském kolektivu. Praha: UK, 2018. ISBN 978-80-7290-973-5. MATÚŠOVÁ, J. Německá vlastní jména v češtině. Praha: NLN, 2016. ISBN 978-80-7422-369-3. NÜBLING, D. a N. JANICH. Digitales Familiennamenwörterbuch Deutschlands. Mainz: Akademie der Wissenschaften und der Literatur, 2012-2025. Dostupné z: https://www.namenforschung.net/dfd/woerterbuch/liste/ PASTYŘÍK, S. Studie o současných hypokoristických podobách rodných jmen v češtině. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. ISBN 80-7041-569-X. PLESKALOVÁ, J. Tvoření nejstarších českých osobních jmen. Brno: MU, 1998. ISBN 80-2101-878-X PLESKALOVÁ, J. Vlastní jména osobní v češtině. Brno: MU, 2014. ISBN 978-80-210-6938-1. SVOBODA, J. Staročeská osobní jména a naše příjmení. Praha: Academia, 1964. ŠRÁMEK, R. Úvod do obecné onomastiky. Brno: MU, 1999. ISBN 978-80-210-2027-X Časopis Acta onomastica. ISSN 1211-4413 (Print), 2571-0907 (Online). Dostupné z: https://asjournals.lib.cas.cz/actaonomastica/
|
Monologický výklad (přednáška, prezentace, vysvětlování), Dialogické metody (diskuze, rozhovor, brainstorming), Samostatná práce studentů (studium textů, literatury, problémové úkoly,výzkum, pisemná práce)
- Účast na výuce
- 28 hodin za semestr
|
Předmět ve svém úvodu představuje onomastiku jako samostatnou vědeckou disciplínu. Seznamuje studenty s hlavními představiteli české onomastiky a s jejich významnými díly. Podrobně je objasněna teorie vlastního jména, základní pojmosloví, koncepty a metodologie a vztah apelativ a vlastních jmen. Hlavní náplň předmětu tvoří antroponyma. Předmět tedy podává podrobný pohled na českou antroponymickou soustavu, a to jak v diachronní, tak v synchronní perspektivě. Studenti získají přehled o hlavních antroponomastických příručkách monografického i slovníkového charakteru. Antroponyma jsou systematicky popsána na základě tradiční klasifikace (přezdívky, hypokoristika, rodná jména, příjmení) s důrazem na parasystémový charakter onymické sféry. Pozornost je dále věnována areálovým aspektům, cizím prvkům v české antroponymii (především příjmením německého původu), legislativní úpravě i současným tendencím. Nedílnou součástí programu jsou referáty, v nichž bude prezentována jednak dílčí problematika (na základě časopiseckých článků a příspěvků ze sborníků a kolektivních monografií), jednak výklady konkrétních antroponym.
|