Předmět z perspektivy interkulturní literární vědy představí české země jako prostor formování, setkávání i střetávání množství slovesných kultur: české, latinské, hebrejské, německé. Těžiště semináře pak bude položeno do období "dlouhého" 19. století a ohledávání vztahů, průniků a interakcí slovesné kultury (jazykově) české a německé. Seminář je rozdělen do tří bloků: I. Seznámení s koncepty interkulturní literární vědy a možnostmi jejich aplikace na literatury českých zemí; II. Kontexty a specifika literární tvorby v českých zemích a její zpracování v literární historiografii; III. Interpretace textů. Výběr primární literatury je volen tak, aby postihl jak možnosti přechodů a transformací mezi jednotlivými slovesnými kulturami a na ně navázanými identitami (např. proces vernakularizace, změna jazykového kódu, sebepřekládání), tak i formování "obrazu druhého", stereotypů spojených s jinojazyčnou slovesnou kulturou. Základní znalost německého jazyka je výhodou, nikoliv však podmínkou k absolvování kurzu. BECHER, Peter, ed. et al., Kompendium německé literatury českých zemí. Praha: Academia, 2022. ISBN 978-80-200-3388-8. (vybrané kapitoly) KOSATÍK, Pavel, Menší knížka o německých spisovatelích z Čech a Moravy. 2., rozš. vyd. Praha: Knižní klub, 2017. ISBN 978-80-242-5935-2. PETRBOK, Václav, ed. et al., Jak psát transkulturní literární dějiny? Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. ve spolupráci s nakladatelstvím Filip Tomáš - Akropolis, 2019. ISBN 978-80-88069-92-8. Doporučená literatura: KROLOP, Kurt a Jiří STROMŠÍK, ed., Studie o německé literatuře. Praha: Triáda, 2018. ISBN 978-80-7474-233-0. NOVÁK, Arne a Michal TOPOR, ed., Cizinci - či krajané? Reflexe německojazyčných partií Čech a Moravy v textech Arneho Nováka. Brno: Moravská zemská knihovna, 2017. ISBN 978-80-7051-234-0. PETRBOK, Václav, ed., Arnošt Vilém Kraus (1859-1943) a počátky české germanobohemistiky. Praha: Academia, 2015. ISBN 978-80-200-2521-0. PIORECKÁ, Kateřina, ed. a Václav PETRBOK, ed., Cizí, jiné, exotické v české kultuře 19. století: sborník příspěvků z 27. ročníku sympozia k problematice 19. století: Plzeň, 22. - 24. února 2007. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1584-6. ŠMAHELOVÁ, Hana, V síti dějin literatury národního obrození. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1902-6. TUREČEK, Dalibor, Rozporuplná sounáležitost: německojazyčné kontexty obrozenského dramatu. Praha: Divadelní ústav, 2001. ISBN 80-7008-122-8. TUREČEK, Dalibor, ed., Národní literatura a komparatistika. Brno: Host, 2009. ISBN 978-80-7294-305-0. WÖGERBAUER, Michael, Vernakularizace - alternativa ke konceptu národního obrození. Česká literatura, roč. 56, 2008, č. 4, s. 461-490.
|
Monologický výklad (přednáška, prezentace, vysvětlování), Dialogické metody (diskuze, rozhovor, brainstorming), Samostatná práce studentů (studium textů, literatury, problémové úkoly,výzkum, pisemná práce)
- Účast na výuce
- 28 hodin za semestr
|
Předmět z perspektivy interkulturní literární vědy představí české země jako prostor formování, setkávání i střetávání množství slovesných kultur: české, latinské, hebrejské, německé. Těžiště semináře pak bude položeno do období "dlouhého" 19. století a ohledávání vztahů, průniků a interakcí slovesné kultury (jazykově) české a německé. Seminář je rozdělen do tří bloků: I. Seznámení s koncepty interkulturní literární vědy a možnostmi jejich aplikace na literatury českých zemí; II. Kontexty a specifika literární tvorby v českých zemích a její zpracování v literární historiografii; III. Interpretace textů. Výběr primární literatury je volen tak, aby postihl jak možnosti přechodů a transformací mezi jednotlivými slovesnými kulturami a na ně navázanými identitami (např. proces vernakularizace, změna jazykového kódu, sebepřekládání), tak i formování "obrazu druhého", stereotypů spojených s jinojazyčnou slovesnou kulturou. Základní znalost německého jazyka je výhodou, nikoliv však podmínkou k absolvování kurzu.
Předmět z perspektivy interkulturní literární vědy představí české země jako prostor formování, setkávání i střetávání množství slovesných kultur: české, latinské, hebrejské, německé. Těžiště semináře pak bude položeno do období "dlouhého" 19. století a ohledávání vztahů, průniků a interakcí slovesné kultury (jazykově) české a německé. Seminář je rozdělen do tří bloků: I. Seznámení s koncepty interkulturní literární vědy a možnostmi jejich aplikace na literatury českých zemí; II. Kontexty a specifika literární tvorby v českých zemích a její zpracování v literární historiografii; III. Interpretace textů. Výběr primární literatury je volen tak, aby postihl jak možnosti přechodů a transformací mezi jednotlivými slovesnými kulturami a na ně navázanými identitami (např. proces vernakularizace, změna jazykového kódu, sebepřekládání), tak i formování "obrazu druhého", stereotypů spojených s jinojazyčnou slovesnou kulturou.
|