Tato diplomová práce se zabývá osudy čtyř libereckých advokátů a jejich rodin, kteří byli tzv. norimberskými rasovými zákony označeni za Židy a museli tak čelit politice německého nacionálního socialismu a hrůzám holocaustu. Všichni byli v průběhu roku 1938 nuceni opustit Liberec a usadit se v Praze. Následně se snažili vycestovat z Československé republiky, později Protektorátu Čechy a Morava, což ale ani jednomu z nich nebylo umožněno. V důsledku jejich židovského původu, se kterým se mnohdy nijak nesjednocovali, byli zařazeni do odsunových transportů a umístěni v nacistických ghettech a táborech. Konce druhé světové války se dočkal pouze jediný z nich, všichni ostatní byli zavražděni, velice často i se svými nejbližšími.
V práci je také kladem důraz na otázku židovství těchto mužů, tedy zda a do jaké míry se s ním dotyční identifikovali, a také na osudy zbytku jejich rodin a blízkých příbuzných.
Anotace v angličtině
This diploma thesis deals with the fates of four advocates from Liberec and their families, who were qualified as Jews according to the so-called Nuremberg Racial Laws and had to face the politics of German national socialism and the terrors of holocaust. All of them had to leave Liberec during the year 1938 and live in Prague. Subsequently, they tried to leave the Czechoslovak republic, the Protectorate of Bohemia and Moravia afterwards, but they were not allowed to do so. Due to their Jewish origin, with which they did not even unite with in some cases, they were placed into transports and deported to Nazi ghettos and camps. The end of the Second World War saw only one of them, all the others were murdered.
This thesis also discusses the question of Jewishness, whether and how did the advocates mentioned identified with it, and the lives of the other family members.
Klíčová slova
advokacie, druhá světová válka, holocaust, německý nacionální socialismus, židovství, transporty, Liberec, Arthur Neustadtel, Gustav Glaessner, Leopold Langstein, Otto Straschnov, národnost, náboženství, Protektorát Čechy a Morava
Klíčová slova v angličtině
advocacy, the Second World War, holocaust, German national socialism, Jewishness, transports, Liberec, Arthur Neustadtel, Gustav Glaessner, Leopold Langstein, Otto Straschnov, nationality, religion, the Protectorate of Bohemia and Moravia
Rozsah průvodní práce
97 s. (obrazová příloha 7 s.)
Jazyk
CZ
Anotace
Tato diplomová práce se zabývá osudy čtyř libereckých advokátů a jejich rodin, kteří byli tzv. norimberskými rasovými zákony označeni za Židy a museli tak čelit politice německého nacionálního socialismu a hrůzám holocaustu. Všichni byli v průběhu roku 1938 nuceni opustit Liberec a usadit se v Praze. Následně se snažili vycestovat z Československé republiky, později Protektorátu Čechy a Morava, což ale ani jednomu z nich nebylo umožněno. V důsledku jejich židovského původu, se kterým se mnohdy nijak nesjednocovali, byli zařazeni do odsunových transportů a umístěni v nacistických ghettech a táborech. Konce druhé světové války se dočkal pouze jediný z nich, všichni ostatní byli zavražděni, velice často i se svými nejbližšími.
V práci je také kladem důraz na otázku židovství těchto mužů, tedy zda a do jaké míry se s ním dotyční identifikovali, a také na osudy zbytku jejich rodin a blízkých příbuzných.
Anotace v angličtině
This diploma thesis deals with the fates of four advocates from Liberec and their families, who were qualified as Jews according to the so-called Nuremberg Racial Laws and had to face the politics of German national socialism and the terrors of holocaust. All of them had to leave Liberec during the year 1938 and live in Prague. Subsequently, they tried to leave the Czechoslovak republic, the Protectorate of Bohemia and Moravia afterwards, but they were not allowed to do so. Due to their Jewish origin, with which they did not even unite with in some cases, they were placed into transports and deported to Nazi ghettos and camps. The end of the Second World War saw only one of them, all the others were murdered.
This thesis also discusses the question of Jewishness, whether and how did the advocates mentioned identified with it, and the lives of the other family members.
Klíčová slova
advokacie, druhá světová válka, holocaust, německý nacionální socialismus, židovství, transporty, Liberec, Arthur Neustadtel, Gustav Glaessner, Leopold Langstein, Otto Straschnov, národnost, náboženství, Protektorát Čechy a Morava
Klíčová slova v angličtině
advocacy, the Second World War, holocaust, German national socialism, Jewishness, transports, Liberec, Arthur Neustadtel, Gustav Glaessner, Leopold Langstein, Otto Straschnov, nationality, religion, the Protectorate of Bohemia and Moravia
Zásady pro vypracování
Cílem diplomové práce je na základě analýzy, syntézy a komparace dostupných pramenů a odborné literatury rekonstruovat životní osudy vybraných libereckých právníků, kteří měli své kanceláře v dnešní Moskevské ulici v Liberci. Tito muži a jejich rodiny, patřící k prvorepublikové intelektuální elitě města, se stali obětí zvrácené rasové politiky německého nacionálního socialismu. Zvláštní pozornost bude věnována faktu, zda se k "židovství" sami hlásili či šlo pouze o důsledek tzv. Norimberských zákonů.
Zásady pro vypracování
Cílem diplomové práce je na základě analýzy, syntézy a komparace dostupných pramenů a odborné literatury rekonstruovat životní osudy vybraných libereckých právníků, kteří měli své kanceláře v dnešní Moskevské ulici v Liberci. Tito muži a jejich rodiny, patřící k prvorepublikové intelektuální elitě města, se stali obětí zvrácené rasové politiky německého nacionálního socialismu. Zvláštní pozornost bude věnována faktu, zda se k "židovství" sami hlásili či šlo pouze o důsledek tzv. Norimberských zákonů.
Seznam doporučené literatury
Prameny:
Fondy Státního okresního archivu Liberec, fondy Národního archivu, databáze obětí holocaust.cz, databáze Yad Vashem.
Literatura:
ENGELMANN, Isa: Židé v Liberci. K dějinám obyvatelstva města pod Ještědem. Liberec: KAL pro Židovskou obec v Liberci, 2007. ISBN 978-80-239-9169-7.
KÁRNÝ, Miroslav: Konečné řešení - Genocida českých Židů v německé protektorátní politice. Praha: Academia, 1991. ISBN 80-200-0389-4.
LHOTOVÁ, Markéta (ed.): Likvidace židovských organizací na českém pohraničním území připojeném v říjnu 1938 k nacistickému Německu. Liberec: Severočeské muzeum v Liberci ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze, 2015. ISBN 978-80-87266-19-9.
LHOTOVÁ, Markéta: Synagogy v plamenech. Křišťálová noc 1938 v českém pohraničí. Liberec: Severočeské muzeum v Liberci, 2013. ISBN 978-80-87266-14-4.
MELANOVÁ, Miloslava a kol.: Liberec. Liberec: Nakladatelství lidové noviny, 2017. ISBN 978-80-7422-484-3.
SNYDER, Timothy: Černá zem: Holocaust - historie a varování. Praha: Paseka, 2015. ISBN 978-80-7432-655-4.
Seznam doporučené literatury
Prameny:
Fondy Státního okresního archivu Liberec, fondy Národního archivu, databáze obětí holocaust.cz, databáze Yad Vashem.
Literatura:
ENGELMANN, Isa: Židé v Liberci. K dějinám obyvatelstva města pod Ještědem. Liberec: KAL pro Židovskou obec v Liberci, 2007. ISBN 978-80-239-9169-7.
KÁRNÝ, Miroslav: Konečné řešení - Genocida českých Židů v německé protektorátní politice. Praha: Academia, 1991. ISBN 80-200-0389-4.
LHOTOVÁ, Markéta (ed.): Likvidace židovských organizací na českém pohraničním území připojeném v říjnu 1938 k nacistickému Německu. Liberec: Severočeské muzeum v Liberci ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze, 2015. ISBN 978-80-87266-19-9.
LHOTOVÁ, Markéta: Synagogy v plamenech. Křišťálová noc 1938 v českém pohraničí. Liberec: Severočeské muzeum v Liberci, 2013. ISBN 978-80-87266-14-4.
MELANOVÁ, Miloslava a kol.: Liberec. Liberec: Nakladatelství lidové noviny, 2017. ISBN 978-80-7422-484-3.
SNYDER, Timothy: Černá zem: Holocaust - historie a varování. Praha: Paseka, 2015. ISBN 978-80-7432-655-4.