Bakalářská práce se zabývá dějinami čínských militaristů v období 1916-1928 vgeopolitickém kontextu. Zaměřuje se na okolnosti pádu císařské dynastie Čching a následnou vládu severních militaristů po smrti Jüan Š´-kchaje. Dále zkoumá interakci jednotlivých militaristů s hlavními světovými mocnostmi, které ovlivňovaly tamější dění. V závěru implementuje téma vdidaktické rovině do výuky dějepisu na základních a středních školách.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis examines the Warlord era in the period 1916-1928 in a geopolitical context. It focuses on the circumstances of the fall of the Qing imperial dynasty and the subsequent rule of the Northern militarists after the death of Yuan Shiqi. It also examines the interaction of individual militarists with the major world powers that influenced events there. Finally, it implements the topic in didactic terms in the teaching of history in both primary and secondary schools.
Klíčová slova
Čína, severní militaristé, geopolitika, 1916-1928, aplikace ve výuce, Japonsko, Sovětský svaz, Velká Británie, role-play.
Klíčová slova v angličtině
China, Warlords, geopolitics, 1916-1928, applications in teaching, Japan, Soviet Union, Great Britain, role-play.
Rozsah průvodní práce
59 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Bakalářská práce se zabývá dějinami čínských militaristů v období 1916-1928 vgeopolitickém kontextu. Zaměřuje se na okolnosti pádu císařské dynastie Čching a následnou vládu severních militaristů po smrti Jüan Š´-kchaje. Dále zkoumá interakci jednotlivých militaristů s hlavními světovými mocnostmi, které ovlivňovaly tamější dění. V závěru implementuje téma vdidaktické rovině do výuky dějepisu na základních a středních školách.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis examines the Warlord era in the period 1916-1928 in a geopolitical context. It focuses on the circumstances of the fall of the Qing imperial dynasty and the subsequent rule of the Northern militarists after the death of Yuan Shiqi. It also examines the interaction of individual militarists with the major world powers that influenced events there. Finally, it implements the topic in didactic terms in the teaching of history in both primary and secondary schools.
Klíčová slova
Čína, severní militaristé, geopolitika, 1916-1928, aplikace ve výuce, Japonsko, Sovětský svaz, Velká Británie, role-play.
Klíčová slova v angličtině
China, Warlords, geopolitics, 1916-1928, applications in teaching, Japan, Soviet Union, Great Britain, role-play.
Zásady pro vypracování
Tento text si klade za cíl analyzovat éru čínských militaristů z hlediska geopolitiky, kromě lokálních změn bude zkoumat i jakým způsobem rozdělení Číny po neúspěšném pokusu o nastolení diktatury Jüanem Š'-kchajem využívaly hlavní mocnosti působící ve východní Asii (Japonsko, Ruská sovětská federativní socialistická republika/SSSR, Velká Británie, USA). Analýza vztahu s militaristy bude provedena u každé mocnosti zvlášť. Zaměří se na benefity, které z kontaktu s mocnostmi pro jednotlivé militaristy plynuly a vice versa.
Důležitou součástí práce bude i kapitola zamýšlející se nad aplikací tématu vývoje Číny v období čínských militaristů do výuky na základních a středních školách dle aktuálního RVP a tvorba pracovního listu.
Klíčové výzkumné otázky pro dosažení stanoveného cíle:
1. Jakými způsoby probíhala interakce mezi jednotlivými militaristy, respektive jejich uskupeními (Feng-Tianská klika, Zhiliská klika) a cizími mocnostmi, zejména Japonskem, Ruskou sovětskou federativní socialistickou republikou/SSSR, USA a Velkou Británií.
2. Ovlivňovala tato interakce vztah uvedených mocností a čínské centrální vlády? Pokud ano, jakým způsobem?
3. Jak ovlivnila interakce s militaristy geopolitické postavení uvedených mocností ve východoasijském prostoru?
Období čínských militaristů ve světle geopolitiky bude zpracováno primárně metodou deskriptivní analýzy. Student kriticky zhodnotí a následně bude využívat historickou a politologickou literaturu dostupnou v českém nebo anglickém jazyce. Zjištěná data budou podrobena komparativní analýze, což umožní odpovědět na výše uvedené výzkumné otázky a nalézt vývojové trendy a skryté souvislosti.
Zásady pro vypracování
Tento text si klade za cíl analyzovat éru čínských militaristů z hlediska geopolitiky, kromě lokálních změn bude zkoumat i jakým způsobem rozdělení Číny po neúspěšném pokusu o nastolení diktatury Jüanem Š'-kchajem využívaly hlavní mocnosti působící ve východní Asii (Japonsko, Ruská sovětská federativní socialistická republika/SSSR, Velká Británie, USA). Analýza vztahu s militaristy bude provedena u každé mocnosti zvlášť. Zaměří se na benefity, které z kontaktu s mocnostmi pro jednotlivé militaristy plynuly a vice versa.
Důležitou součástí práce bude i kapitola zamýšlející se nad aplikací tématu vývoje Číny v období čínských militaristů do výuky na základních a středních školách dle aktuálního RVP a tvorba pracovního listu.
Klíčové výzkumné otázky pro dosažení stanoveného cíle:
1. Jakými způsoby probíhala interakce mezi jednotlivými militaristy, respektive jejich uskupeními (Feng-Tianská klika, Zhiliská klika) a cizími mocnostmi, zejména Japonskem, Ruskou sovětskou federativní socialistickou republikou/SSSR, USA a Velkou Británií.
2. Ovlivňovala tato interakce vztah uvedených mocností a čínské centrální vlády? Pokud ano, jakým způsobem?
3. Jak ovlivnila interakce s militaristy geopolitické postavení uvedených mocností ve východoasijském prostoru?
Období čínských militaristů ve světle geopolitiky bude zpracováno primárně metodou deskriptivní analýzy. Student kriticky zhodnotí a následně bude využívat historickou a politologickou literaturu dostupnou v českém nebo anglickém jazyce. Zjištěná data budou podrobena komparativní analýze, což umožní odpovědět na výše uvedené výzkumné otázky a nalézt vývojové trendy a skryté souvislosti.
Seznam doporučené literatury
BAKEŠOVÁ, Ivana. Čína ve XX. století. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003, 2 sv. (126, 218 s.). ISBN 80-244-0251-3.
DUNN, John P. a Matthew R. PORTWOOD. A Tale of Two Warlords: Republican China During the 1920s. Education About Asia: Asia: Biographies and Personal Stories, Part I. 2014, 19(3), 17–21.
FAIRBANK, John King a Martin HÁLA. Dějiny Číny. Přeložila Jana HOLLANOVÁ, přeložila Olga LOMOVÁ. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1998, 656 s. Dějiny států. ISBN 80-7106-249-9.
HSI-HSENG, Chi. The Chinese Warlord System: 1916 to 1928. 1. Washington D.C.: The American University centre for research in social systems, 1969.
MAO, Min (2017). The Revival of China, Volume 1. CreateSpace Independent Publishing Platform. 126 s. ISBN 9781976739583.
PUYI. Byl jsem posledním císařem čínským. Přeložil Martin HÁLA. Praha: Panorama, 1990, 356 s. Stopy, fakta, svědectví. ISBN 80-7038-082-9.
RATAJ, Alois. Japonsko, Mandžusko, Čína: problémy dálného východu. Praha: A. Rataj, 1933, 73 s.
SKŘIVAN, Aleš. Čína a Spojené státy 1941-1945. Praha: Universita Karlova, 1974, 156 s. Acta Universitatis Carolinae. Philosophica et historica. Monographia.
TAYLOR, Jay. The generalissimo: Chiang Kai-shek and the struggle for modern China. Cambridge, Massachusetts: The Belknap Press of Harvard University Press, 2011, xii, 736 s. ISBN 978-0-674-06049-4.
Seznam doporučené literatury
BAKEŠOVÁ, Ivana. Čína ve XX. století. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003, 2 sv. (126, 218 s.). ISBN 80-244-0251-3.
DUNN, John P. a Matthew R. PORTWOOD. A Tale of Two Warlords: Republican China During the 1920s. Education About Asia: Asia: Biographies and Personal Stories, Part I. 2014, 19(3), 17–21.
FAIRBANK, John King a Martin HÁLA. Dějiny Číny. Přeložila Jana HOLLANOVÁ, přeložila Olga LOMOVÁ. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1998, 656 s. Dějiny států. ISBN 80-7106-249-9.
HSI-HSENG, Chi. The Chinese Warlord System: 1916 to 1928. 1. Washington D.C.: The American University centre for research in social systems, 1969.
MAO, Min (2017). The Revival of China, Volume 1. CreateSpace Independent Publishing Platform. 126 s. ISBN 9781976739583.
PUYI. Byl jsem posledním císařem čínským. Přeložil Martin HÁLA. Praha: Panorama, 1990, 356 s. Stopy, fakta, svědectví. ISBN 80-7038-082-9.
RATAJ, Alois. Japonsko, Mandžusko, Čína: problémy dálného východu. Praha: A. Rataj, 1933, 73 s.
SKŘIVAN, Aleš. Čína a Spojené státy 1941-1945. Praha: Universita Karlova, 1974, 156 s. Acta Universitatis Carolinae. Philosophica et historica. Monographia.
TAYLOR, Jay. The generalissimo: Chiang Kai-shek and the struggle for modern China. Cambridge, Massachusetts: The Belknap Press of Harvard University Press, 2011, xii, 736 s. ISBN 978-0-674-06049-4.