|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1. Diskuse o pojmech ? veřejný / soukromý, respektive ? umělecký / užitý 2. Diskuse o pojmech ? virtuální / fyzický, respektive ? občanský / osobní 3. Základní definice veřejného zájmu ? veřejného prostoru v Evropě a ve světě 4. Základní teoretické východiska: právo na město, participace, umění jako identifikační prostředek 5. Protest ? nesouhlas jako emancipační nástroj 6. Protest ? společný a individuální nesouhlas skrze umělecké gesto, nebo útok na umělecké dílo 7. Protest ? legislativa ? otevřený a subversivní nesouhlas, mediace a konsenzus 8. Hra ? jako emancipační princip lidského chování 9. Hra ? praktický nástroj ? dětské hřiště ? historie a příklady 10. Hra ? praktický nástroj ? dětské hřiště ? legislativa a navrhování, produkce a odhad nákladů 11. Slavnost ? zhmotnění paměti, kulturní hodnoty, nebo události uměleckým dílem 12. Slavnost ? jako spektákl, festival, výstava, produkce, spolupráce v týmu a odhad nákladů 13. Slavnost ? jako společný prožitek vytvářející sounáležitost, příležitosti a formáty spolupráce 14. Shrnutí ? typologie uměleckých zásahů do veřejného prostoru
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
nespecifikováno
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět seznamuje studentstvo magisterského studia s teorií a praxi interakce umění a široké veřejnosti. Skrze autorsky zvolené okruhy (PROTEST, HRA a SLAVNOST) si představíme, jak lze na uměleckém díle pro širokou veřejnost efektivně spolupracovat. Umělecké dílo se se se svým publikem setkává také individuálně - například v galerii, nebo ve sbírce. Zásadní zónou interakce s uměním je ale právě veřejný prostor. Dochází v něm k četným společným prožitkům, které mohou trvat v čase. Mohou propojit různé generace obyvatelstva napříč sociálními vrstvami a etniky. Výtvarné prostředky lze použít k vyjádření občanského postoje ? souhlasu, nesouhlasu. Umělecké kvality můžeme využít při vytváření inspirativních a inkluzivních míst, parků, nebo interiérů. Dětská hřiště mohou pobízet ke hře, k učení a rozvíjet představivost. Umělecké dílo se může vztahovat k abstraktním lidským hodnotám, jako jsou solidarita, inkluze a ohleduplnost. Dělá tak například skrze trvalou připomínku události/osobnosti (památník, pomník, pamětní deska), nebo skrze dočasná inscenovaná lidská setkání (festivaly, site-specific intervence, guerilla akce). Tyto různé strategie vyžadují odlišné tvůrčí a produkční přístupy. Předmět odkryje specifika přípravy a realizace. Studující si je budou moci vyzkoušet praktickou zkouškou ? například vlastní interpretací některé z představených prací.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
|
|
Doporučená literatura
|
-
CURNIER, Sonia. Universal Singular Public Space Design of the Early 21st Century. Basilej:Birkhause, 2023. ISBN 9783035620948.
-
FASSATI, Tomáš. Praktická vizuální komunikace III. díl I. Systémy komunikace jejich tvorba a testování. Praha: ČVUT, 2020. ISBN 9788001067239.
-
FULLEROVÁ, Veronika Rút, Kristýna DRÁPALOVÁ. Kuchařka kultivace českých měst. ISBN 9788090743441.
-
CHILDS, Mark. Urban Composition Community throught Design. New York: Princeton Archuitectural Press, 2019. ISBN 9781616880520.
-
KINROSS, Robin. Moderní typografie. Praha:UMPRUM, 2020. ISBN 9788088308096.
-
Kratochvíl, P. Architektura a veřejný prostor. Praha, 2013.
-
Kratochvíl, P. Městský veřejný prostor. Praha, 2015.
-
LILLEKER Daren, Anastasia VENET a Daniel JACKSON. Visual Political Communication. Londýn: Palgrave Macmilan, 2019. ISBN 9783030187286.
-
MEHTA, Vikas. The Street: A Quintessential Social Public Space. Londýn: Routledge, 2013. ISBN 9780415527101.
-
MITRAŠIMOVIČ, Miodrag a Vikas MEHTA. Public Space Reader. Londýn: Routledge, 2021. ISBN 9781351202534.
|