|
Vyučující
|
-
Vyšanská Monika, Ing. Ph.D.
-
Mertová Iva, Ing. Ph.D.
-
Krupincová Gabriela, Ing. Ph.D., Ing.Paed.IGIP
-
Neckář Bohuslav, prof. Ing. DrSc.
|
|
Obsah předmětu
|
Přednášky: 1. Základní veličiny a vztahy popisující vlákna a obecné vlákenné útvary. (Jemnost vláken, průřez, ekvivalentní průměr, tvarový faktor průřezu, měrný povrch, zaplnění a jeho interpretace, atd.; střední parametry směsí.) 2. Porózita a ekvivalentní průměr mezivlákenných pórů v obecných vlákenných útvarech. (Objemový povrch vláken, porózita, ekvivalentní průměr póru a délka pórů, aplikace pro savost a tok tekutiny, porovnání s experimentem.) 3. Pevnost svazku vláken ze dvou komponent. (Hamburgerova metoda, podmínky zpevnění svazku.) Stlačování vlákenného materiálu. (Idea van Wyka a její zobecnění - pouze orientačně.) 4. Příze a hedvábí. (Jemnost, substanční průřez a substanční průměr, průměr příze, počet vláken v průřezu a součinitel kn, intenzita zákrutu, zákrutové koeficienty, atd.; Koechlinovská koncepce kroucení a průměru příze.) 5. Geometrie příze dle šroubovicového modelu. (Šroubovicový a ideálně šroubovicový model, počet vláken v průřezu a součinitel kn pro různé technologie, seskání zakroucené nitě, odvození nasyceného zákrutu a zákrut II. řádu.) 6. Tahové namáhání a pevnost příze. (Vliv geometrie kroucení dle zobecněného modelu Gegauffa, porovnání s experimenty dle Hearleho, problém třecích sil, semi-empirický model pevnosti dle Solověva.) 7. Základní veličiny a vztahy popisující tkaniny. (Zakřížené úseky nití, stupeň provázanosti, stanovení zakrytí osnovy a útku a tkaniny, cover-factor a jeho souvislost se zakrytím, definice setkání, stanovení plošné hmotnosti tkaniny.) 8. Geometrie tkaniny dle Peirceho modelu. (Přehled způsobů interpretace geometrie tkaniny, Peirceův model, geometrické parametry a jejich vzájemná vazba, setkání, tloušťka tkaniny.) 9. Některé speciální případy Peirceho modelu. (Pouze orientačně - nepovinné.) 10. Základní veličiny a vztahy popisující pleteniny. (Hustoty řádků a sloupků, rozteče, strukturní jednotka, délka očka, přibližné vyjádření zakrytí prostřednictvím poměru l/d.) Jednoduchý model očka. 11. Zakrytí jednolícní zátažné pleteniny. (Geometrie překrytí nití, modelově přesný výpočet zakrytí, porovnání s přibližným výrazem pro l/d, technologická oblast použití.) Napínání pleteniny - jen orientačně.) 12. Přehled některých dalších variant textilních struktur. (Pouze orientačně - nepovinné.) Cvičení: Cvičení svojí náplní navazuje na přednášku - procvičuje se látka vyložená na přednášce. Cvičení doplňují přednášky. Studenti upravují výsledné vztahy z přednášek do vhodných fyzikálních dimenzí, používají je pro stanovení důležitých veličin a získávají základní představu o řádech vyhodnocovaných vlastností textilních útvarů. V této souvislosti získávají též další informace o technologických souvislostech a rizicích.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologický výklad (přednáška, prezentace, vysvětlování), Dialogické metody (diskuze, rozhovor, brainstorming), Projektová výuka
- Účast na výuce
- 56 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 28 hodin za semestr
- Příprava na zápočet
- 20 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 40 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
V rámci předmětu se studenti seznámí se základními oblastmi struktury a vlastností textilií dle tematiky v uvedeném přehledu přednášek.
Student se orientuje v oblasti struktury a vlastnosti textilií.
|
|
Předpoklady
|
Znalost matematiky, mechaniky a textilní technologie v základním rozsahu studia.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Analýza výkonů studenta
Přímá výuka: Zápočet: Podkladem pro udělení zápočtu je písemná zápočtová práce studenta, ohodnocená dostatečným počtem bodů. Zkouška: Zkouška z předmětu je ústní. Po zadání otázky má student nejméně půl hodiny na přípravu, přičemž může používat jakýkoliv písemný podkladový materiál, činit si z něj výpisky atd. Při vlastní zkoušce se striktně vyžaduje, aby student v diskusi s examinátorem dokázal, že zadané problematice dobře rozumí, včetně všech relevantních souvislostí. Nepřímá výuka: Zápočet: Podkladem pro udělení zápočtu jsou odevzdané a správně vypočtené příklady během celého semestru. Zkouška: Zkouška z předmětu je ústní.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Soubor přednášek (cca 280 slides) na internetových stránkách katedry..
-
Hearle J.W.S., Grosberg P., Backer S. Structural mechanics of fibers, yarns and fabrics. Wiley Ltd., New York,, 1969.
-
Neckář B., Das. D. Theory of structure and mechanics of fiber assemblies. Woodhead Publishing, 2012.
-
Neckář B., Ibrahim S. Structural theory of fibrous assemblies and yarns. TU Liberec, 2003.
-
Neckář B. Morfologie a strukturní mechanika obecných vlákenných útvarů. TU Liberec, 1989.
-
Neckář, B. Příze - tvorba, struktura, vlastnosti. SNTL Praha, 1990.
-
Zurek W. Struktura przedzy. WNT, Warszawa, 1971.
|